Hybridní výuka je někdy k zbláznění, říká kantorka

Rodiče jí volají i pozdě večer či o víkendu. „Hlásí mi, že jejich dítě onemocnělo koronavirem,“ uvedla. Trasování má podle ní na starosti ředitelka školy Eliška Syřínková. U ní se sbíhají veškeré informace a ona komunikuje s hygienou.

Situace se však neustále mění. „Čekali jsme na výsledky testů, a tak jsem dva dny učila všechny online. Od pondělí zřejmě zase přejdeme na kombinovanou výuku,“ předpokládá Nožičková.

Právě hybridní vzdělávání je tím nejnáročnějším, čím si za svou dvaatřicetiletou praxi prošla. „Děti u počítače mají různé technické potíže. Video se jim občas seká nebo mě neslyší. Když s nimi problém řeším, v tu ránu jsou ostatní ve třídě neposední a nebaví je to,“ popisuje.

Aby pedagožka udržela jejich pozornost, hledá stále něco zajímavého, jak hodiny zpestřit. Nejtěžší je to podle ní při prvouce. „Nemůžeme pracovat všichni společně, což jindy děláme. Z delšího výkladu jsou samozřejmě děti unavené, proto používáme třeba různé kartičky,“ nastiňuje Nožičková.

I přes různé komplikace je ráda, že školy stál–e zůstávají otevřené (v deníku Právo článek vyšel před vánočními prázdninami – pozn. red.). Zároveň si uvědomuje, že s třeťáky stihne probrat daleko méně učiva.

„Mám výčitky, že toho tolik neuděláme. Ovšem pořád je to lepší, než když děti zůstaly jenom doma. Protože to byla velká zátěž pro rodiče,“ dodala.