Horecký: Domovy seniorů jsou skoro bez nákazy. Díky očkování

Nejsou úplně v běžném režimu. To znamená, že to není tak, že by všude byly neomezené návštěvy, jak to známe z předcovidové doby. Je několik regionů, zejména na Moravě, kde jsou návštěvy úplně zakázány. Ale nejedná se o jejich zákaz v řádu mnoha týdnů a měsíců. Je to třeba na týden nebo na čtrnáct dnů, než v daném regionu opadne nejhorší situace.

Anebo je to situace, kdy se v zařízení vyskytne covid u klienta či zaměstnance, takže se na týden uzavře pro návštěvy. Ale není tady žádné plošné omezení. Samozřejmě i nadále platí povinnost prokázat při návštěvě bezinfekčnost, a to i PCR či antigenním testem.

Nedá se to srovnat. Nyní evidujeme nějakých 600 nebo 700 nakažených zaměstnanců a seniorů bydlících v zařízeních. V listopadu loňského roku se to blížilo hranici 9000. Nakažených klientů bylo přes 5000, zaměstnanců přes 3000. Je tak vidět dopad vysoké proočkovanosti seniorů. U zaměstnanců je proočkovanost nižší, byť stále převyšuje celorepublikový průměr. Je také menší výskyt koronaviru i hospitalizací při zhoršení zdravotního stavu.

Nevázne to, ale je to postupné, protože se s očkováním třetí dávkou začalo až během října. Bylo sice možné už od září, ale až od října očkovací týmy a praktičtí lékaři začali výrazněji tuto třetí dávku podávat. Navíc někteří klienti domovů dostali druhou dávku až v dubnu nebo květnu. To znamená, že podmínku původně stanovenou na půl roku splnili až nyní v listopadu.

Není úplně stoprocentní. V září jsme odhadovali nějakých 75 procent. Takže čtvrtina neměla v té době o ni zájem. To se trochu liší od počátku roku, kdy měl zájem o očkování vyšší podíl klientů.

Jednak je tam určitá míra fluktuace. Zhruba pět procent klientů kvůli vysokému věku zemřelo – musíme si uvědomit, že v domovech jsou často velmi staří lidé – a nastoupili noví, kteří někdy teprve začali být očkováni. To je potřeba vnímat. A pak někteří měli pocit, že jim stačí dvě dávky.

Nyní se to mění, protože jsme se na to dotazovali koncem září, a teď máme zprávy, že se proočkovanost zaměstnanců i klientů zvyšuje.

Tou druhou dávkou bylo očkováno přes 92 procent se­niorů v domovech, u zaměstnanců je to okolo 66 až 68 procent. Ale u nich neexistují přesná data, nemá je ani Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), protože neexistuje registr zaměstnanců v sociálních službách, který je třeba ve zdravotnictví. Obecně se dá ale říct, že jsou očkovány dvě třetiny zaměstnanců, což je nějakých 65 000 nebo 70 000 lidí. A asi 30 000 nebo 35 000 není.

Provedli jsme šetření mezi zaměstnavateli, poskytovateli sociálních služeb po celé republice, protože je to spojené s obavami z odchodu části zaměstnanců. Zpětná vazba byla, že přes 80 procent zaměstnavatelů požaduje povinné očkování svých pracovníků. Takže jsme v tomto smyslu dali ministerstvu práce a sociálních věcí, které se nás na to tázalo, své pozitivní stanovisko. Tedy že souhlasíme s povinným očkováním.

Určitě ne takové jako policejní prezident. Náš odhad je, že ze sociálních služeb odejde zhruba jedno procento zaměstnanců. Což by bylo přes tisíc lidí. Úplně nejčernější scénář jsou dvě nebo tři procenta, což jsou asi 3000 pracovníků.

Vycházíme ze zkušenosti pěti zemí, kde v sociálních službách zavedli povinné očkování, a to jsou Velká Británie, Itálie, Francie, Řecko a Maďarsko. Tam ten odchod byl od 0,4 do 0,9 procenta.