Haranténa, prymulex, rouškomil aneb Jak koronavirus obohatil češtinu

„Nic podobného jsem za celou, více než jedenáctiletou existenci slovníku nezažil. Žádná jiná událost tak nerozhýbala veřejné dění a spolu s ním i tvůrce nových slov,” popisuje autor projektu Čeština 2.0 Martin Kavka změny, které nastaly s příchodem koronaviru.

Čeština 2.0 je jakýsi neoficiální slovník, který tvoří lidé sami a v němž jsou slova, která ještě nejsou součástí oficiálních slovníků, ale mohou se do nich časem dostat. Jde především o neologismy, novotvary, ale i slangy nebo regionální výrazy. Funguje od roku 2009 a celkem je v něm přes 18 tisíc slov.

První slova spojená s koronavirem začali lidé přidávat už koncem ledna.

„První slovo skoronavirus se objevilo už 28. ledna a od té doby jich na našich stránkách přibylo až 400. Jde nejčastěji o slova spojená s rouškami, koronavirem a Romanem Prymulou,” vysvětluje Kavka.

Dosud nejoblíbenější je mezi uživateli slovo haranténa (nucený pobyt dětí doma po uzavření škol kvůli koronaviru). Ta byla přidána pouhý týden poté, co se uzavřely školy, tedy 18. března.

„Nejoblíbenější je právě haranténa a myslím, že ji používá spousta lidí třeba na sociálních sítích,” vysvětluje Kavka.

Ve spojení s karanténou se objevila i slova jako karande (rande v době koronaviru), karanténiny (narozeniny slavené během karantény) nebo karantén, což je dítě počaté v době karantény.

Úspěch má i slovo kolonavirus, čímž Češi spoují pandemii a rychlé zhoršení dopravní situace.

Hodně slov je také spojeno s výrazem koro. Jde například o slova jako koronožrout (vystrašený člověk, který nekriticky přijímá vládní nařízení), koronácek (člověk, který se nechce bavit o ničem jiném než o koronaviru), koronáček (varianta koronaviru pro děti), korona (koronavirus v ženském rodě), koroháro (vlasy v době koronaviru, když jsou zavřená kadeřnictví), koroňák (kašlající člověk), koroncert (online koncert), korofrk (vtip o koronviru) nebo koronikář (člověk shromažďující informace o koronaviru).

Oblibu si drží slova spojená s rouškou, jako jsou rouškomil (člověk milující roušku), rouškokaz (člověk, který roušku nenosí, ač by měl), rouškovník (strom s rouškami), hadrouška (použitá a nevábná rouška), rouškomat (automat na roušky), pantáta bezroušek (člověk, který roušku nenosí, ač by měl), roušička (žena šijící roušky) nebo roušpublika (zarouškovaná republika).

Pozadu nezůstávají ani slova inspirovaná náměstkem zdravotnictví Romanem Prymulou jako prymulex (soubor vládních nařízení podle epidemiologa Prymuly), deprymulovaný (deprimovaný opatřeními epidemiologa Romana Prymuly), prymulofil (člověk, který dodržuje všechna opatření), prymulizace (promoření populace podle Prymuly), prýmička (rýmička v době koronaviru podle Prymuly) nebo prymulka (po domácku vyrobená rouška).

Objevila se i řada termínů spojených s podnikatelským prostředím, například koronormalizace (uvolnění podnikatelských a dalších činností v rámci koronavirové epidemie), koronakrize (krize způsobená koronavirem), virokracie (soubor vládních opatření přijatých s cílem zabránit pandemii koronaviru) nebo ekoronomika (ekonomika zasažená koronavirem).

Nemusí jít ale nutně pouze o slova kořenem spojená s koronavirem nebo rouškou. Uchytily se i termíny jako chrchelné prázdniny (nečekané volno ve škole kvůli šíření koronaviru), šopokalypsa (prázdné regály v supermarketech kvůli nákupní horečce kvůli koronaviru), uprchrchlík (imigrant s koronavirem, největší postrach Čechů) nebo viruspárty (párty v době koronavirové karantény, případně spojená se šířením nákazy).

Slov je ale mnohem víc a denně přibývají další. Jako poslední eviduje Čeština 2.0 slovo rýmula, což je rýma opět spojená s náměstkem Romanem Prymulou.

Do slovníku může slovo přidat kdokoliv. Stačí ho jen napsat na web, připsat definici a příklad užití.

„Slova, která se dostanou na stránky Čeština 2.0, buď sbírám já, anebo lidé, kteří mají rádi jazyk a mohou ho vložit na web. Přidají tam definici i příklad použití a já to poté schvaluji a pouštím ven. Většinu schvaluji, jde jen o to, aby to nebyly urážky nebo slova užívaná v úzké skupině kamarádů,” vysvětluje Kavka, jak se slovo do slovníku dostane.

Do slovníku se může dostat každé slovo. „Jazyk vytváří uživatelé a my ho jen zaznamenáváme, nehodnotíme a nevybíráme. I vulgarismy mají šanci, protože do jazyka patří,” dodal Kavka.

Nejoblíbenějším slovem jsou v současné době čvančary, což jsou obří prsa podle herečky Jitky Čvančarové. Do první desítky se dostalo například i slovo zabrušovat spojené s poslancem SPD Miloslavem Roznerem nebo řada slov spojená s prezidentem Milošem Zemanem.

Mezi ta nevulgární patří třeba spojení mít virózu jak z praku (být hodně opilý, na plech, zpitý pod obraz), které míří na prezidentovo vrávorání v květnu 2013 při odemykání korunovačních klenotů. Zatímco politici, kteří byli na ceremoniálu přítomní, tvrdili, že byl prezident opilý, Hrad prohlásil, že měl virózu.