Hamáček: Do týdne až šest tisíc nakažených denně

V poslední době se denní přírůstky pohybují pod třemi tisícovkami. Ani dvojnásobné tempo šíření nákazy by však podle vicepremiéra neznamenalo přetížení zdravotnického systému.

Situace zůstává složitá a počty nakažených nevedou k optimismu, zahájil Hamáček tiskovou konferenci po jednání štábu. Avšak nenaplňuje se nejhorší možný scénář, při němž by začala docházet volná lůžka v nemocnicích, dodal.

„Pokud se podíváme na růst té křivky, tak to odpovídá tomu střednímu scénáři, kdy bychom se podle aktuálního tempa růstu mohli na konci měsíce pohybovat mezi třemi a šesti tisíci nových případů denně,“ prohlásil ministr.

Právě zabránit přetížení nemocnic je jednou z priorit obnoveného krizového štábu. „Kraje proto dělají audit kapacity lůžek ve svých zařízeních,“ uvedl Hamáček.

Současná kapacita je podle něj zatím adekvátní a ministerstvo zdravotnictví ještě připravuje její navýšení. Krizový štáb si je podle Hamáčka vědom nebezpečí, které by znamenalo šíření nákazy mezi zdravotnickým personálem. „Nemůžeme dopustit, aby byl zdravotnický systém oslaben,“ řekl.

I proto štáb hodlá pravidelně každý týden kontrolovat zásoby ochranných pomůcek. Ve skladech nyní zbývá asi 60 milionů roušek a zhruba 5,5 milionu respirátorů, upřesnil ministr.

Na středečním jednání se krizový štáb dohodl na posílení mobilních volebních komisí, které budou určené pro lidi v karanténě. „Budou posíleny mobilní odběrové komise, protože v létě, kdy byl plán připravován, tak čísla byla podstatně nižší,“ vysvětlil Hamáček s tím, že během říjnových senátních a krajských voleb by měly obsloužit až 16 tisíc voličů. Personálně má posílení zajistit armáda, civilní zapisovatele by v případě potřeby mohli doplnit policisté.

Ústřední krizový štáb ve středu rovněž aktivoval krajské krizové štáby. Na žádost krajů tak budou moct být použity složky Integrovaného záchranného systému.

Otazníky nicméně panují ohledně složení ústředního štábu. Na rozdíl od letošního jara v něm nyní nemá zástupce opozice. Hamáček ve středu řekl, že o její účasti ve štábu by měl rozhodnout premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ústřední krizový štáb, kterému má podle zákona z titulu své funkce předsedat ministr vnitra, tedy Babišův koaliční partner, přitom vůbec svolat nechtěl.

Vstřícnost vůči opozici se od Babiše nedá očekávat. „Svolávat krizový štáb. Kvůli čemu teď? Abyste tam měli zástupce? O co jde? Abyste si tam mohli něco povídat?“ obořil se ještě minulý týden Babiš ve Sněmovně na členy opozice, kteří upozorňovali na rapidně se zhoršující situaci.

Zkrátka přišel také pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti), který o účast na zasedáních štábu stál. Hamáček ale ve středu řekl, že požadavek Prahy probral s hejtmany. A ti se podle něj shodli, že dostačuje účast Jiřího Běhounka (za ČSSD), který vede asociaci krajů.

„Myslím, že to je velice nešťastné rozhodnutí. Přestože relativní přírůstek je vyšší v jiných oblastech, tak hlavní město má stále nejvíce aktivních případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Kromě toho má Praha i svá specifika, která je nutné zohledňovat při plošných opatřeních,“ reagoval pro ČTK Hřib.

V současném složení ústředního krizového štábu, který se v plném obsazení schází každou středu, zasedají zástupci ministerstev vnitra, zdravotnictví, obrany, zahraničních věcí, financí, průmyslu a obchodu a dopravy, představitelé ministerstev školství, pro místní rozvoj, životního prostředí, zemědělství, práce a sociálních věcí, kultury a spravedlnosti.

Jednání se účastní rovněž policejní prezident a šéf hasičského záchranného sboru, zástupci Správy státních hmotných rezerv, Generálního štábu Armády ČR a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Členem je i hlavní hygienička, ředitel Státního zdravotního ústavu, vedoucí Úřadu vlády a předseda asociace krajů. Za Svaz měst a obcí byl do štábu nominován generál Vlastimil Picek, který je starostou Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, a za Sdružení místních samospráv Věslav Michalík (STAN), starosta Dolních Břežan.