Článek
Paul Hudson řekl agentuře Bloomberg, že by případná vakcína mířila nejdříve do USA, protože Spojené státy poskytly firmě nejvíce prostředků na výzkum: „Spojené státy mají právo na největší předobjednávku, protože investováním (do vývoje) na sebe vzaly riziko. Tak to bude, protože investovaly, aby zkusily ochránit svou populaci, aby rozběhly svou ekonomiku. Vedl jsem v Evropě kampaň za to, aby Spojené státy dostaly vakcínu jako první.“
Na jeho výroky zareagovali francouzští představitelé i zdravotní experti, kteří zdůraznili, že Sanofi má sídlo v Paříži a díky tomu mohla firma využívat v posledních letech desítky milionů eur poskytnuté Francií na výzkum. Francouzská vláda označila tyto výroky za neakceptovatelné.
Pobouřená Evropa
Ministryně pro výuku Frédérique Vidalová uvedla, že plán Sanofi dát vakcínu napřed USA je neobhajitelný, protože úspěšná vakcína se musí stát „veřejným statkem pro celý svět“. Řada firem přitom uvedla, že vakcínu poskytne zdarma nebo za náklady.
První testy vakcíny na lidech v Seattlu dopadly dobře
Na Hudsonovy výroky reagoval také německý tisk, který Sanofi označil za bezcitnou a neloajální nadnárodní firmu ochotnou vydírat vlády, aby získala podporu na vývoj, a nechala by země přetahovat se, která dá více.
Mluvčí Evropské komise Stefan de Keersmaecker zopakoval ve čtvrtek slova francouzské ministryně: „Vakcína proti covid-19 by měla být veřejným statkem a přístup k ní by měl být rovný a všeobecný. Pro nás žijící na jednom světě je důležité, že je-li virus globální, musíme na něm pracovat globálně.”
Všem stejně
Francouzský šéf Sanofi Olivier Bogillot se snažil zmírnit Hudsonovy výroky, když prohlásil: „Cílem je mít vakcínu dostupnou ve stejné době pro USA stejně jako pro Francii a Evropu.“
Faktem ale je, že i kdyby výroba případné vakcíny naběhla rychle, nebude jí dost pro všechny a některé země ji dostanou dříve než jiné. Upřednostnit USA by mělo i svou logiku, protože jsou aktuálně pandemií postiženy nejhůře na světě. Protekce by ovšem musela mít zdravotní důvody, nikoliv ekonomické.
V dubnu se Sanofi při práci na vakcíně spojila s britskou firmou GlaxoSmithKline. Vyvíjená vakcína se ale ještě ani nezačala testovat, zatímco jiné se už testují na lidech. Vakcína Sanofi se proto nečeká dříve než na konci příštího roku.
První vakcína proti koronaviru jde do ostré fáze testování na lidech
Sanofi uvedla, že vývoj je prioritně placen z peněz amerického federálního Úřadu pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA), který spadá pod americké ministerstvo zdraví.
Boj o vakcínu
V půlce března se objevila zpráva, že Spojené státy chtěly přesvědčit německou firmu CureVac, která vyvíjí vakcínu proti koronaviru od ledna, aby se přesunula do USA. Údajně jí americká administrativa nabízela vysokou podporu, pokud by látku přednostně poskytla USA.
Americký úředník přiznal, že Spojené státy jednaly s více než 25 společnostmi ohledně vakcíny a poskytly jim i finanční podporu, ale tak daleko prý Washington rozhodně nezašel.
Dejte to nám, vzkázal Trump německé firmě pracující na vakcíně. Dáme to všem, zní odpověď
Německo přesto upozornilo, že v případě zdraví nelze uplatňovat heslo Amerika na prvním místě, které razí Donald Trump.
Státy se samozřejmě snaží především ochránit své obyvatele. Do vývoje vakcín proto jdou miliardy, které tam investují jak vlády a vládní agentury, tak i nevládní společnosti a samotné firmy. Není ale jasné, zda se tyto peníze vrátí. Vývoj většiny vakcín v minulosti selhal, navíc v tomto případě se vyvíjí vakcína proti novému typu viru a používají se při tom nové, v praxi nevyzkoušené postupy.
Vakcína proti koronaviru? Nejistý podnik, farmaceutické firmy i vlády riskují miliardy
A pochopitelně se objevuje i snaha získat zpátky vložené prostředky, což platí i u firem, které slíbily, že by vakcínu poskytly zadarmo nebo za náklady. Doufají, že si upevní pozici na trhu a že, pokud by nemoc nevymizela, časem by na očkovací látce začaly vydělávat nebo by využily úspěšný postup pro jiné očkovací látky, které by už byly za peníze.