Evropa v lécích závisí na Asii. Přesun výroby by je ale výrazně zdražil

Epidemie, která vypukla v Číně, ohrozila dodávky léků pro celý evropský trh. Jak upozorňují experti, léky se mohou vyrábět i v evropských zemích, Česko nevyjímaje. Byly by ale výrazně dražší.

„Tato epidemie je důvod k přemýšlení, proč jsme závislí na Číně kvůli výrobě ochranných pomůcek a na Indii kvůli výrobě léků,“ upozornil v nedávném rozhovoru pro Právo premiér Andrej Babiš (za ANO).

Drtivá většina léků dostupných v českých lékárnách se dnes vyrábí v zahraničí, v Česku se vyrábějí jen takzvaná generika, levnější přípravky, které mají s originálním produktem shodnou účinnou látku.

„V České republice se vyrábí jen malá část generického portfolia (společnosti Zentiva a Teva). Hrubým odhadem pochází 80 procent léčiv z dovozu, zbylých 20 procent připadá na domácí výrobu. Výrobní závody jsou rozesety po celém světě,“ řekla Právu Markéta Kolanová z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

„V řadě zemí světa dochází dlouhodobě k neustálému tlaku na snižování cen léků. Logicky v reakci došlo také k optimalizaci nákladů na jejich výrobu. Společnosti postupně snižovaly množství dodavatelů surovin a výrobců léčiv rozprostřených po světě a trh se koncentroval ve značné míře právě do Asie,“ popsal Martin Mátl, ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF).

Podle něj i přes tento odliv výroby na asijský trh zůstává v Evropě stále významné množství výrobních míst léčivých přípravků. „Příkladem může být právě Česká republika, která má dlouhou tradici ve výrobě generických léčivých přípravků,“ uvedl Mátl.

Jak dodal, světová výroba léčiv je tak provázána, že jakákoliv změna výrobního procesu nebo třeba dodavatele surovin podléhá náročnému procesu schvalování ze strany státních institucí, a to zejména v USA a Evropě.

„To na jednu stranu umožňuje dosahovat velmi nízkých cen, na druhou stranu to ale vystavuje celý svět určité zranitelnosti z hlediska rizika výpadků v případě mimořádných událostí,“ řekl Mátl.

„Už v období před koronavirovou krizí celý svět, včetně ČR, diskutoval problémy s výpadky mnohdy velice levných léků, a právě vysoký stupeň optimalizace vynucený neustálým tlakem na cenu byl identifikován jako jedna z příčin,“ uvedl.

Současný stav je podle něj velmi obtížné změnit. „Není reálné, že by se nyní mohly nějaké továrny přestěhovat do Evropy, to je prakticky neproveditelné,“ upozornil ředitel ČAFF. Situace si podle něj žádá hlubší a složitější změny ve financování léků a tlak by neměl být zaměřen jen na nejnižší ceny.

„Dříve i u nás existovaly firmy, například velké chemické závody, které uměly léčivé substance vyrábět. Změna by byla možná, kdyby celá EU začala spolupracovat. To by ale znamenalo úplnou revoluci,“ řekla Právu mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. „Evropský trh by mohl být soběstačný, nutně by to ale znamenalo vyšší ceny léků,“ řekla.

Lékárníci podle ní nemají údaje, ve které zemi jsou léky, které jdou na český trh, reálně vyráběny a nemá je ani stát. „Státní ústav pro kontrolu léčiv nemá žádné údaje o tom, z jakého členského státu jsou léčivé přípravky uvedené na trh reálně dodávány. Takový údaj není součástí žádného hlášení, žádný zákonný předpis SÚKL neukládá takový údaj vyžadovat a v praxi by s ohledem na naši činnost nebyl nijak přínosný,“ řekla Právu mluvčí SÚKL Barbora Peterová.

EU ale už dnes předstihla asijské země ve výrobě inovativních léčiv, která se používají především na léčbu vzácných nemocí. „Z průzkumu evropské asociace EFPIA vyplynulo, že 76,6 procenta léčivých látek určených pro evropský, tedy i náš trh, pochází z EU, zbytek z USA a asijských zemí,“ uvedla Markéta Kolanová z AIFP.