Ekonom: Vláda musí začít propouštět ve státní správě

Myslím, že je více realistický schodek 400 miliard korun. Jestliže není v návrhu započítáno zrušení superhrubé mzdy, které si vyžádá dalších 50 až 60 miliard korun, tak jsme již na této částce, která je podle mě příliš vysoká, a je nutné osekávat zejména běžné výdaje. Vláda by neměla nadále dávat prémie státním zaměstnancům, ale naopak digitalizovat státní správu a začít propouštět. Tyto kroky na úrovni veřejné správy jsou nevyhnutelné.

V danou chvíli náklady koronavirové krize nese pouze soukromý sektor, nikoli veřejný. To znamená, že důchodci ani státní zaměstnanci nic nepociťují. Břímě krize není rozděleno rovnoměrně.

Ještě letos budou ratingové agentury tolerovat vysoký schodek, ale v následujícím roce už zaujmou mnohem tvrdší postoj. Přitom je potřeba, abychom si nezhoršili rating, který by mohl vést k růstu úrokových sazeb pro ČR na mezinárodních trzích. Poté bychom si půjčovali peníze na obsluhu státního dluhu mnohem dráž. Takže by stát musel vynakládat větší část výdajů na platbu úroků a nezbývalo by tolik na stavby silnic, železnic nebo důchody.

Určitě to může podpořit poptávku, protože zůstane lidem více peněz v kapsách. Technicky vzato jde vlastně o úsporu při platbě daně. Takže například u zaměstnanců s průměrnou mzdou (V ČR se pohybuje kolem 34 tisíc korun. - pozn. red.) bude úspora přes dvacet tisíc korun ročně, což už poznají. Peníze půjdou zčásti na úspory, ale zčásti také na spotřebu, a tak se budou kola ekonomiky opět roztáčet. Takže myslím, že je to krok správným směrem, ale je to potřeba z něčeho zaplatit.

V opačném případě hrozí, že bude pouze jedna daň nahrazena jinou. Jelikož část vybraných peněz putuje na městské rozpočty, je zrušením superhrubé mzdy zasažen nejenom státní rozpočet, ale také rozpočty krajské a zejména obecní. V reakci na to města již navyšují daň z nemovitosti, aby vyrovnala výpadek příjmů ze superhrubé mzdy. Takže se vracíme na začátek. Aby nedocházelo k plošnému nahrazování jedné daně druhou, musí veřejný sektor začít také utahovat opasek.

Devatenáct procent je pouze kosmetická změna, která tolik spotřebu nenakopne jako snížení na patnáct. Zkrátka snížení o pět procentních bodů už se bude počítat. Ekonomiku to snáze dostane na dráhu před propuknutím pandemie, a tím rychleji budeme zase všichni bohatnout a mít na zaplacení daní.

Krachy podniků jsou samozřejmě katastrofa. Řada z nich zkrachuje, protože došlo k uzavírce ekonomiky ze zdravotních důvodů, ale firmy jsou často vykrvácené ještě z jara. Na druhou stranu, pokud přijdou s business modelem, který bude reflektovat novou realitu, tak znovu ožijí. Jednoduše řečeno bude jeden druh firem nahrazen jinými. Budou krachovat restaurace, ale zase víme, že se na vrcholu koronavirové krize rodilo zhruba tři sta nových e-shopů týdně. Takže se velká část věcí přesune z off-line do on-line světa.

Škody se zatím stále sčítají a nelze porcovat medvěda, když ještě běhá po lese. Ale v tuhle chvíli si myslím, že si ČR stojí dobře. Nejde přitom tolik o můj nebo vládní názor, ale světových ratingových agentur. V posledních dnech vydaly hodnotící zprávy, kde se zabývají i Českou republiku, a názory jsou pozitivní. Naše zadlužení označují za udržitelné, a stejně tak považují zmiňovaný rozpočet na příští rok jako něco, co by mohlo přispět k zotavení. Česká republika zůstává jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. A další pozitivum je, že nedošlo k růstu nezaměstnanosti, naopak její míra v říjnu klesla.

Nabízí se to. Ale pokud bude chtít vláda udržovat nízkou nezaměstnanost až do příštích voleb, bude to stát obrovské peníze. Myslím, že to neuhraje a bude to muset pustit kolem prvního pololetí nadcházejícího roku, a pak podle mě nezaměstnanost vzroste zhruba na sedm procent.