Článek
První vzpomínková mapa v rámci chytré karantény byla vytvořena přede dvěma měsíci. Kolik jich už celkem hygienici udělali?
Teď jich jsou 304, ale není to důležité číslo. Na druhou stranu 438 lidí mapu nechtělo, protože se během karantény nikde téměř nepohybovali a nepotřebovali ji. Když jsem byl v karanténě já, tak jsem chodil jen do práce a cestou domů na nákup. V obchodě bych si na nikoho nevzpomněl a v práci pomalu nikdo nebyl, takže bych ji taky nepotřeboval. To číslo začne být důležité, až se úplně rozvolní opatření. A na to musíme být připraveni, aby už nikdy nemusela být plošná opatření.
Jak dlouho trvá vytvoření mapy? Jaký mají rozsah?
Vygenerování trvá zhruba do půl hodiny. Kolik se vygeneruje bodů, nevím, je to individuální. Nemám k tomu ani přístup. To vidí jen hygienické stanice, které tu mapu vytvoří a po šesti hodinách se to zase maže. Nicméně každý si chytrou karanténu asociuje se vzpomínkovými mapami, ale ono to není ani třetina toho, co to umí. Je to mnohem větší. Vzpomínkové mapy a call centrum jsou jen jedna část, kterou jsme udělali.
Díky tomu máme data z celé ČR včetně všech tuzemských případů a zároveň porovnáváme Česko a zahraničí. Dále jsme zmonitorovali kapacity laboratoří a odběrových míst.
Chytrá karanténa odstranila plošná opatření, řeší se jen ohniska.
Kolik lidí se díky mapám podařilo dohledat?
Nedokážu říct, kolik lidí nám to pomohlo dotrasovat. I kdyby dvacet nebo i jediného člověka, u něhož by se šíření zastavilo, tak i to už je velké plus. Potom jsou ještě aplikace Mapy.cz a eRouška, které když bude mít každý, tak to výrazně ulehčí práci. Vzpomínkové mapy se budou skládat z toho, na co si člověk vzpomene, a zbytek doplní ta aplikace. Proto motivujeme lidi, aby používali aplikace, které mohou dopomoci dohledat kontakty, které osobně neznáme. To je vlastně příběh chytré karantény.
Doprava v Praze se v pracovní dny vrací do stavu před omezeními
Při jejím rozjezdu někteří lidé odmítli dát souhlas k vytvoření mapy, protože se obávali prozrazení, že karanténu porušovali.
To bylo na začátku. Někdo dal souhlas a pak začal řešit, že vlastně neví, jestli něco neporušil. Těch opatření tehdy totiž bylo hodně, často se měnila a lidé nevěděli, co mohli a co ne. Ale chytrá karanténa není kontrola. Nikam mimo hygienickou stanici se údaje nedostanou, a i kdyby karanténu někdo porušil, tak epidemiologové potřebují vědět, že ten člověk někde byl a kam se ta nákaza mohla rozšířit. Nesetkal jsem se s tím, že by nakažený měl nařízenou karanténu a i s tímto vědomím pobíhal po ulici, to by bylo dost silné kafe.
Denní přírůstky nakažených jsou až na výjimky pod stovkou. Mají vzpomínkové mapy za této situace opodstatnění, nebo to hygieniky jen zdržuje a mohli by trasovat standardní cestou?
Určitě smysl mají. Jak jsem řekl, každý odhalený nakažený je úspěch a dává to smysl. Hygienici zvládají úplně v pohodě postaru vytrasovat přes dvě stovky nových případů denně.
Co si myslíte o kritice, že chytrá karanténa nahrazuje práci epidemiologů a hygieniků nebo že jim akorát ztěžuje práci?
Tohle je pomoc, není to náhrada epidemiologa, ale pouze jeho podpora v činnostech, které může dělat laik. Když dělají epidemiologický rozhovor, tak v případě, že zpovídaný chodí na mnoho míst a hodně se pohybuje, tak to jejich práci může jen pomoci, zvláště nyní, když už lidé vyběhli ven.
Co přinesla chytrá karanténa do zdravotnictví?
Udělali jsme spoustu dobré práce v integraci, propojili jsme krajské hygienické stanice. Dokázali jsme připravit a vyhodnocovat data včetně dat, která má ve správě Ústav zdravotnických informací a statistiky. A co dál přinesla chytrá karanténa, tak to, že už nebudou plošná opatření, řeší se jen ohniska. Mariánské Lázně, Cheb i teď OKD, to vše jede na základě dat z chytré karantény.
Chytrou karanténu čekají pod ministerstvem zdravotnictví novinky
Co bude, až epidemie skončí?
Ještě potřebujeme připojit aplikace eRouška a Mapy.cz, aby byly součástí epidemiologického rozhovoru. Až se tak stane, bude celý projekt chytré karantény hotový, můžeme ho zabalit, dát do šuplíku a v případě potřeby ho jen velmi rychle opět aktivovat.
Plánuje se tedy využití i při jiných epidemiích, například chřipky, žloutenky?
Ano. Systémy jsou připraveny a záleží jen na tom, jaká data se do nich budou dávat. Je jedno, jestli to budou data o jiném typu epidemie.
Na Slovensku Ústavní soud pozastavil možnost hygieniků získávat a využívat data od operátorů o pohybu lidí. Hrozí to i v Česku?
Není tam žádné šmírování. My jsme neudělali nic, co by bylo v rozporu s GDPR nebo s naším zákonem o kybernetické bezpečnosti, naopak. Všechno se děje se souhlasem dotyčných, dobrovolně. Podle mě je to ale třeba chápat jako zodpovědnost každého z nás. Prostě abychom chránili sebe i ostatní. Už dnes se i firmy o to zajímají a říkají svým zaměstnancům, že rozvolní opatření, pokud si všichni ve firmě nainstalují aplikaci eRouška. Kdyby se totiž někdo nakazil, bude možné identifikovat všechny pracovní kontakty tohoto pozitivního jedince. S touto pomocí je vlastně možné si ve firmě udělat chytrou karanténu.
U vás v agentuře to tak funguje?
U nás to není nařízeno, ale doporučeno. Nyní ještě řešíme přechod aplikace na protokol od Applu a Googlu, který je mezinárodní, protože nyní fungujeme jen lokálně a aplikace jednotlivých zemí spolu nemusí komunikovat a předávat si data. Když to bude celosvětová záležitost a ty telefony se navzájem uvidí, mohla by to být třeba náhrada za negativní test při návratu ze zahraničí.
To je vaše představa, nebo se o tom reálně uvažuje?
Zatím jsem o tom neslyšel. Ale dovedu si představit, že pokud by vám aplikace nevyhodila upozornění, že jste se v zahraničí potkal s někým pozitivním, tak s velkou pravděpodobností nakažený nebudete a na testy proto nemusíte.
