Článek
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se opatření nezačnou rozvolňovat dříve než za dva až tři týdny. Dušek to řekl zdravotnickému výboru Sněmovny. „Počty hospitalizovaných v žádném případě neklesají. Máme zasaženou velkou skupinu seniorů, což je záruka dalších a dalších hospitalizací,“ varoval.
Zvýšil se i podíl pozitivních osob na celkovém počtu testovaných, ve středu dosáhl 34,85 procenta z 45 tisíc testů. Je to zatím nejvyšší podíl od jara.
V pátek přibylo do večera necelých 6000 nakažených
Ke čtvrtečnímu podvečeru bylo nově pozitivních 6588 lidí, o sedm set méně než předchozí den ve stejnou dobu, a zhruba o 2000 méně než v minulém týdnu.
S covidem zemřelo do čtvrtka 4301 lidí, v úterý to bylo rekordních 235 obětí. V nemocnicích je 8236 lidí, z toho 1196 v těžkém stavu, jejich počet proti středě klesl o 48.
Odborníci předpokládají, že největší nápor na nemocnice bude v polovině listopadu. Už nyní některé směrují pacienty do jiných nemocnic. S covidem bylo k úterý 14 181 zdravotníků, z toho 2468 lékařů a 6670 sester. Před měsícem jich byla pětina.
Experti se neshodují
Pokud bude vývoj příznivější, Dušek odhaduje v polovině listopadu 6000 až 9000 nově pozitivních denně. Za celý měsíc by to pak bylo 100 tisíc případů. Pokud by epidemie brzdila pomaleji, tak by jich byl nejméně dvojnásobek.
Jedno z prvních uvolnění bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) návrat menších dětí do škol. Ve středu oznámil, že se tak určitě nestane do týdne až deseti dnů. Odborníci z think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělání 21 ve čtvrtek doporučili, aby se děti vrátily do škol ve dvou etapách, jakmile to epidemiologická situace umožní.
Dušek: Opatření musíme zachovat ještě dva až tři týdny
Přednostně by se podle nich měl do škol dostat celý první stupeň. Pokud by to nešlo, tak kromě prvňáků a druháků ještě páťáci. Zvážit by se mělo obnovení prezenční výuky žáků prvních a posledních ročníků vysokých škol. Distanční výuka má podle expertů rostoucí negativní dopady, které mohou v dlouhodobém horizontu zásadně ovlivnit jak vzdělání žáků a studentů, tak jejich zdravotní stav.
Naopak Centrum pro modelování společenských a biologických procesů (BISOP) ve čtvrtek vládě doporučilo opatření ještě zpřísnit, případně zavést plošné testování jako na Slovensku.
Dvě nejhorší země: V Belgii opatření zabírají rychle. V Česku moc ne
„Perspektiva epidemiologické situace v ČR je chmurná. Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ píše se ve zprávě BISOP.
Žádné pokuty
Vláda by podle zprávy měla ještě víc omezit rodinné kontakty. Pokud by to nebylo politicky průchodné, měla by otestovat celou populaci. Plošné testování na Slovensku přitom ukázalo, že promořenost je tam nízká, laboratoře odhalily pouhé procento pozitivních z 3,6 milionu testovaných. Plošné testování v ČR zvažoval exministr Roman Prymula, ale vláda od toho upustila.
Je tu tvrdý lockdown, řekl Blatný. Chystá model pro rozvolňování a zpřísňování
Ve čtvrtek se rozběhlo testování v domovech seniorů a sociálních služeb pomocí antigenních testů. Ministr Blatný zdůraznil, že za odmítnutí testování nebudou klienti pokutováni, jak se spekulovalo. „Testováním naopak nabízíme pomocnou ruku,“ napsal na Twitteru.