Do přístavů doplouvají poslední výletní lodě, měly dramatické osudy

V Marseille může zakotvit MSC Magnifica, která vyplula z Janova 5. ledna s 1760 cestujícími z Německa, Itálie a Francie. Loď se vydala na cestu kolem světa. Ten tehdy vypadal úplně jinak, původce podivných případů zápalu plic z Wu-chanu ještě neměl ani jméno.

Poté, co loď opustila Středozemní moře, zamířila ke Kapverdským ostrovům a pak přeplula Atlantik. V Brazílii zakotvila 19. ledna. To se už koronavirus rozšířil za hranice Číny a jeho existenci zaregistroval i sicilský kapitán Roberto Leotta, který se plavil na výletních lodích posledních 32 let. Předtím stál tři roky na můstcích tankerů a byl také rok příslušníkem italského námořnictva.

„Až po Jižní Americe začala být situace znepokojivá,“ řekl Leotta BBC. V únoru se už začalo psát o výletních lodích, protože propukla nákaza novým koronavirem na lodi Diamond Princess, která pak kotvila u jokohamského přístavu. Karanténa na ní skončila 19. února.

O dva dny později MSC Magnifica vyplula z Chile a 24. února dorazila na Pitcairnovy ostrovy v jižním Pacifiku. Pokračovat měla do Aitutaki na Cookových ostrovech, kam měla dorazit 2. března.

Přestože hlavní příjem ostrovů pochází právě od turistů na výletních lodích, obyvatelé Cookových ostrovů žádali zákaz zakotvení, aby se z lodi na pevninu koronavirus případně nerozšířil. MSC Magnifica, na které se žádný případ nákazy neobjevil, nakonec zakotvit směla, ale jen v hlavním městě Rarotonga, a ne na Aitutaki s pověstnou trojúhelníkovou azurovou lagunou.

Posádka i cestující měli štěstí, že se pohybovali v oblastech, které nebyly ještě epidemií zasaženy. Jenže 14. března měla Magnifica zakotvit v Hobartu v Tasmánii, kde už bylo šest potvrzených případů. Kapitán tehdy rozhodl jasně - loď nikdo nesmí opustit: „Rozhodli jsme se, že pro naše cestující bude lepší, když zůstanou v bezpečí na palubě.“

V Sydney se posádka i cestující dozvěděli, že cesta končí. Andy Gerber, který se těšil, že při své dvacáté plavbě oslaví právě v sydneyské restauraci zaměřené na steaky své sedmdesátiny, měl smůlu. Slavit je musel na palubě. „V první chvíli jsem se cítil hrozně,“ přiznal ex post, ale pak názor změnil. „Po tom šoku jsme byli vděční, že se nás kapitán rozhodl nepustit na břeh. To znamenalo, že jsme z 99,99 procent zůstali zdraví.“

Když se plavba přerušila, cestujícím bylo v Sydney a v Melbourne dovoleno za dodržení přísných bezpečnostních opatření vystoupit, pokud si sami zařídili cestu domů. Několik set pasažérů to udělalo, další se ale rozhodli zůstat na palubě, i když je čekala cesta dlouhá 19 000 km zpět do Evropy. Plavba se však komplikovala. Místo do Nové Kaledonie se plulo na jih.

Pokud někde chtěla MSC Magnifica zakotvit, musela přístavu poskytnout potvrzení, že na palubě není nikdo nakažený. Když se blížila k Fremantlu na západě Austrálie, ze záznamů vyplynulo, že se během posledních dvou týdnů obrátilo na lodního lékaře 250 lidí, většinou kvůli běžným lékům na bolesti.

Nikdo neměl příznaky covid-19. Premiér Západní Austrálie Mark McGowan ale nechtěl vpustit loď do přístavu, protože si špatně vyložil informaci o lidech, kteří navštívili lékaře, a uvedl, že 250 lidí na palubě má dýchací obtíže.

Když loď doplula do přístavu, čekala tam na ni policie, která měla zajistit, že nikdo nevystoupí, a také dav demonstrantů. „Řekněme, že to nebylo pěkné,“ vypověděl kapitán. „Bylo to rozčarování, především proto, že to byla nepodložená zpráva. A vy si umíte představit, že tato zpráva okamžitě oblétla svět.” Loď ale nakonec mohla alespoň doplnit zásoby.

Plán zamířit do Dubaje také padl, což zkomplikovalo život šéfkuchaři Anurovi Herathovi, který nechtěl do Evropy, ale domů na Srí Lanku. Přál si vysadit v Colombu. Země však nikoho nevpouštěla. Proto Anura dva dny před přistáním natočil na video vzkaz pro premiéra a prezidenta, aby mohl vystoupit, protože by se jen těžko dostával domů z Evropy.

Video zhlédlo půl milionu lidí a srílanský prezident v jeho případě uvolnil pravidla, takže MSC Magnifica mohla vplout do přístavu, doplnit palivo a zásoby a Anuru mohlo vyzvednout námořnictvo. Pak byl umístěn do karantény. Vysazena byla i 75letá Němka, která měla vážné zdravotní problémy, které nesouvisely s pandemií. Nemoci bohužel podlehla.

V pondělí mohli vystoupit všichni zbylí cestující a členové posádky, kteří nejsou klíčoví pro plavbu, celkem asi 1700 lidí.

V pondělí vyložila Pacific Princess v Los Angeles 115 cestujících vracejících se z Indonésie, Singapuru, Thajska a Srí Lanky přes Havaj, uvedla agentura UPI.

V Barceloně též v pondělí vysadila také 168 španělských cestujících Costa Deliziosa plující z Austrálie přes Omán, která měla na palubě 1814 cestujících a 898 členů posádky. V úterý zakotvila se 453 posledními lidmi v domovském Janově. Přístavní úřad v Marseille jí odmítl dát povolení vplout, aby mohla vysadit přes 400 francouzských cestujících s tím, že tento přístav nebyl v původním itineráři cesty.

Zřejmě úplně poslední o něco menší výletní lodí na vlnách bude Artania německé společnosti Phoenix Reisen, která opustila v sobotu Fremantle, kde kotvila tři týdny. Během nich tři lidé na její palubě podlehli novému koronaviru. Zbylých 411 lidí, mezi nimiž je kromě posádky údajně i několik cestujících, vyplulo v sobotu z přístavu a míří přes Indonésii a Filipíny do Evropy. Posádka dlouho vzdorovala nařízení australských úřadů opustit přístav, oznámila australská stanice ABC.

V přístavu Port Kembla v Novém Jižním Walesu nadále zůstává loď Ruby Princess plující z Nového Zélandu do Sydney, na níž má z tisíce zbylých lidí na palubě 160 pozitivní test na koronavirus.