Článek
Negativně testovaného personálu zbyla třetina, domov se obrátil s žádostí o pomoc na dobrovolníky z řad zdravotních sester a mediků. Hasiči se úkolu zhostili poté, co vyjednávání hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka (za ČSSD) s armádou skončila kvůli nedostatečnému počtu lidí neúspěšně.
Už v pondělí si hasiči přichystali před objektem domova zázemí. „Zdravotnickému personálu a klientům budou k dispozici vždy tři příslušníci v nepřetržité službě. Střídání směny bude po 24 hodinách. Sestaveny jsou tři směny,“ uvedla mluvčí hasičů Petra Musilová.
Domov pro seniory zasažený koronavirem shání lidi na výpomoc
Hasiči nebudou zajišťovat zdravotnickou péči, bude se výhradě jednat o pomoc s chodem domova, spočívající například v dezinfikování prostor, roznášení stravy, běžné údržbě atd.
„Přijali jsme celou řadu opatření, abychom eliminovali možnost nákazy příslušníků. Kromě ochranných prostředků a pomůcek budou mít hasiči přímo na místě týlový kontejner a stan. V týlovém kontejneru mají veškeré vybavení, které jim umožní plnou soběstačnost. Každý zasahující hasič, který bude opouštět domov v Břevnici, projde pokaždé důkladnou dezinfekcí,“ uvedl krajský ředitel sboru Jiří Němec.
Vysočina žádá armádu o pomoc. Ta odmítla
Domov přitom stále shání i dobrovolníky pro dočasné doplnění zdravotního personálu. Největší problém má se zdravotními sestrami, z deseti pozitivně testovaných zaměstnanců je nejvíc právě jich.
Nakazily se ale i pečovatelky či uklízečka pracující na dohodu. „Teď mám ze stálých zaměstnanců jen šest negativních, kteří mohou pracovat,“ uvedla ředitelka Hana Hlaváčková. V pondělí už jedna zdravotní sestra nastoupila, práci v tomto specifickém prostředí se však musí naučit.
Zařízení pečuje o lidi s Alzheimerovou chorobou. Z dvaceti ubytovaných klientů je 18 testovaných pozitivně, dva negativní jsou od nich izolovaní. Průběh nemoci u nakažených seniorů je lehčí.
Kdo může, ať si vezme své seniory domů, prosí plzeňský hejtman
Nákaza koronavirem se do zařízení nejspíš dostala na přelomu února a března v době doznívající chřipkové epidemie. Lékař tak přičítal potíže prvních klientů chřipce, o koronaviru se v té době ještě neuvažovalo, testování neprobíhalo.
V komorním zařízení se virus rychle rozšířil. Na skutečnou příčinu potíží se přišlo až v závěru března díky pozitivnímu testu rodinného příslušníka jedné z pracovnic domova. Ona sama se přitom testu dočkala až více než týden poté, co byla v pracovní neschopnosti.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
