Dlouhý covid ohlašují nízké protilátky

Výzkumníci provedli analýzy krve pacientů s covidem a na jejich základě zjistili, že signálem dlouhodobých potíží u postižených mohou být nízké hladiny určitých protilátek. Ukázalo se totiž, že se častěji objevují u lidí, u nichž vznikl dlouhý covid, než u pacientů, kteří se rychle uzdravili.

Když se člověk nakazí koronavirem, rychle se u něj zvyšuje hladina IgM, tedy imunoglobulinů skupiny M, zatímco protilátky IgG narůstají později a poskytují dlouhodobější ochranu. Výzkum ukázal, že lidé, u nichž se vyvinul dlouhý covid, měli obvykle nízké hladiny IgM a také IgG3.

„Domníváme se, že naše zjištění a určení imunoglobulinového ,podpisu‘ (v krvi) pomohou včas zjistit pacienty se zvýšeným rizikem vzniku dlouhého covidu, což pak usnadní jeho výzkum, pochopení, a nakonec i cílenou léčbu,“ řekl vedoucí výzkumu profesor imunologie Onur Boyman.

Analýzu protilátek je však podle něj a jeho kolegů třeba kombinovat s dalšími faktory, jako je věk pacienta, výskyt astmatu u něj a to, s jakou silou se při jeho onemocnění projevily různé příznaky. Tak lze předpovědět, zda dotyčný má mírné, vysoké či velmi vysoké riziko dlouhého covidu.

Krevní test nemůže předpovědět riziko dlouhého covidu u člověka předtím, než se nakazí. Carlo Cervia, spoluautor studie, ale řekl, že u lidí s astmatem a nízkými hladinami IgM a IgG3 lze předem předpokládat zvýšené riziko dlouhého covidu.

Tým prozkoumal krev 175 lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid, a 40 zdravých dobrovolníků, kteří sloužili jako kontrolní skupina. Aby lékaři zjistili, jak se jejich příznaky mění v průběhu času, sledovali 134 pacientů s covidem až rok po jejich první nákaze. Mimoto testovali samostatnou skupinu 395 pacientů s covidem. Ti byli sledováni po dobu šesti měsíců.

Britský Národní statistický úřad (ONS) podle Guardianu oznámil, že u lidí, kteří byli dvakrát očkováni, je riziko výskytu dlouhého covidu asi o dvě pětiny (o 41 procent) nižší. Do výzkumu ONS bylo zapojeno šest tisíc lidí a zjišťovalo se, u koho z nich se vyskytují příznaky po dobu delší než čtyři týdny od prvního pozitivního testu. Tyto dlouhodobé příznaky ohlásilo podle ONS 9,5 procenta lidí ze skupiny plně očkovaných a 14,6 procenta lidí, kteří nebyli očkováni vůbec.

Autoři studie ale připustili, že jejich práce nemohla jednoznačně prokázat, že očkování způsobilo rozdílnou míru dlouhého covidu, protože i když obě skupiny odpovídaly věkem a dalšími socioekonomickými faktory, mohly mezi nimi existovat i další nezjištěné rozdíly.

Nicméně už loni ukázal výzkum na britské vysoké škole King‘s College London, že plné očkování snižuje riziko dlouhého covidu. U lidí, kteří covidem onemocní i navzdory dvěma očkováním, se pravděpodobnost výskytu příznaků po dobu delší než čtyři týdny podle studie v časopise The Lancet Infectious Diseases snížila ve srovnání s neočkovanými o polovinu.

Autoři studie se opřeli o údaje získané z aplikace Zoe Covid Study, na níž Britové sami uvádějí své příznaky i informace o očkování a testech. Mohli tak vyhodnotit zdravotní údaje více než 1,2 milionu dospělých, kteří v období od prosince 2020 do července 2021 dostali jedno očkování proti covidu, a 971 tisíc osob se dvěma očkováními.