Děti mají plíce v lepším stavu, proto na ně Covid-19 tolik nedopadá

„Případů nákazy mezi dětmi vidíme relativně málo,” uvedl pediatr Buddy Creech z Vanderbiltova univerzitního zdravotního střediska. Současně vysvětlil, proč mají děti jen mírné příznaky: „Plíce, které neprodělaly zápal, jsou mnohem méně pohostinné pro jakýkoli virus. Proto jsou mnohem odolnější i proti napadení novým koronavirem.“

Také generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus zmínil v polovině února malý počet nakažených koronavirem mezi dětmi. Když bylo v Číně 72 000 nemocných s Covid-19 (aktuálně jejich je 81 000), jen jedno procento tvořily děti do deseti let. A žádné nebylo mezi oběťmi. „To je velmi zvláštní,“ uvedl pediatr Buddy Creech.

Zmínil, že u většiny respiračních nemocí má křivka obětí tvar U, kdy nejvážnější případy jsou u těch nejmladších a u těch nejstarších. „Zdá se, že nový koronavirus způsobující Covid-19 to zvrátil,“ řekl. Další zkoumání vyvrátilo spekulace, že děti by měly imunitu vůči kornaviru SARS-CoV-2. Jenom se u nich nemoc neprojeví nijak vážně.

„Děti se nakazí stejně jako dospělí,“ uvedl Justin Lessler z Bloombergovy školy veřejného zdraví při univerzitě Johnse Hopkinse. Lessler byl jedním z vedoucích výzkumu, na němž se podílel Charbinský technologický institut v Šen-čenu a Šenčenské středisko pro kontrolu nemocí a prevenci.

Šenčenské středilo zjistilo první případ nákazy novým koronavirem 8. ledna. Začalo proto monitorovat lidi přijíždějící z nejvíce postižené provincie Chu-pej, která ležela o 1100 km dále. Zjistilo 391 případů nákazy a identifikovalo 1286 lidí, kteří byli s nakaženými v blízkém kontaktu.

Testovalo všechny lidi, kteří přišli do styku s nakaženými včetně těch bez příznaků. Zjistilo se, že děti do devíti let, které se setkaly s virem, byly nakaženy stejně často jako jiné věkové skupiny - v sedmi až osmi procentech případů. Ale mnohem méně často se u nich projevovaly vážné příznaky. Mnoho ani žádné příznaky nemělo.

Data ovšem neukázala, proč u dětí neměla nikdy nemoc vážné příznaky. Zde pomohlo srovnání ní s epidemií SARS z let 2002 až 2003 Ta si vyžádala životy 774 lidí, přičemž umíral každá desátý nakažený. Nejmladší oběť měla 24 let.

Vysvětlení nabídly testy u myší. Výzkum ukázal, že starší myši jsou náchylnější k nákaze koronaviry. U SARS platila přímá úměra - čím byla myš starší, tím spíše hynula. „Víme, že u virů napadajících dýchací systém záleží na stavu plic. Jak lidé stárnou, plíce ze mění. Jsou zanášené pyly a polutanty a tělo na ně odpovídá zápaly. Historie zápalů může mít vliv na to, jak dobře si poradíte s koronaviry,“ řekl Wired virolog a pediatr Stanley Perlman.

Hypotézu potvrzuje i čínský výzkum provedený v průběhu epidemie SARS. Ten ukázal, že pravděpodobnost úmrtí byla o 84 procenta vyšší u těch, kteří žili ve znečistěném prostředí, než u těch z málo znečištěných oblasti.