Deník nakažené záchranářky: Nerozeznala jsem ani syrový česnek

Onemocnění u Adkinové začalo bolestí hlavy a zad. Mladá žena to nejdříve přisuzovala důsledkům stresu z práce, po krátké době si však uvědomila, že v podstatě ztratila čich a chuť. Když se k tomu přidala dušnost, bylo skoro jasné, že test na přítomnost koronaviru v jejím těle bude pozitivní - což se také potvrdilo.

„Chtěla bych prostřednictvím svého deníku sdílet moje pocity během onemocnění. Určeny jsou zejména pro ty, kteří stejně jako já ze začátku nemají příliš silné příznaky onemocnění,” vysvětluje záchranářka.

Kirstine Adkinová (vlevo)

„Nyní už se cítím dobře a jsem moc ráda, že mohou pokračovat v práci a pomáhat lidem,” říká Adkinová, která pochází z anglického hrabství Dorset a po nemoci se už vrátila zpět do první linie bojovat s pandemií koronaviru.

Trpím silnou bolestí hlavy. Je to asi nejhorší bolest hlavy, jakou jsem kdy zažila. Bolest vystřeluje do oblasti čela a neustále se zhoršuje.

Ráno se budím s bolestí hlavy, ale připisuji to stresu z práce. Okolo poledne se přidává bolest zad, ale opět si říkám, že je to způsobeno vytížením z práce, protože práce záchranáře znamená třeba i nošení lidí ze schodů.

Občas na bolesti zad trpím, ale tohle byla tak silná bolest, že si říkám, že je něco asi špatně.

Probouzím se opět s bolestí hlavy, zad a teď už celého těla. Volám do práce, že jsem nemocná, ale nejsem si jistá, zda dělám dobře. Nemám přece žádný kašel ani horečku. Opravdu to není jen bolest ze stresu, kterého je v poslední době hodně?

Odpoledne už ale v podstatě nevylézám z postele. Stav se zhoršuje, večer začínám cítit lehký tlak na hrudi a obtíže při dýchání. Rozhodla jsem se vydezinfikovat celý dům a v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem ztratila čich. Necítila jsem žádné dezinfekční prostředky, prostě nic.

Bolesti lehce začaly ustupovat. Teprve během rána se vyvinul suchý kašel, který se ale v průběhu dne objevoval jen jednou za několik hodin. Uvědomuju si také, že nemám žádnou chuť. Pravděpodobně to bylo už včera, ale asi mi to nedošlo.

Bolesti jsou pryč, ale pořád se cítím velmi unavená. Naprosto jsem ztratila čich a chuť. Nerozeznám po chuti syrový česnek, necítím namletou kávu nebo skořici. Zkusila jsem snad všechno, ale nerozeznám vůbec nic.

Cítím se už dobře. Jediné, co zůstalo, je absence chuti a čichu, což mě jako milovníka jídla velmi mrzí. Ale jsem ráda, že jsem onemocnění prodělala jen s mírnými příznaky. Je mi moc líto lidí, kteří takové štěstí nemají.