Článek
V nepravdivém článku se uvádělo, že mikrobioložka Elisa Granatová, která se zapojila do testů vakcíny proti koronaviru ChAdOx1 nCoV-19, zemřela na komplikace, jež se objevily po podání očkovací látky. Ministerstvo zdravotnictví poté v neděli uvedlo: „Zprávy na sociálních sítích, že první dobrovolník ze zkoušek britské vakcíny proti koronaviru zemřel, jsou zcela nepravdivé.“ Vyzvalo každého, aby si před šířením fám na síti ověřil jejich pravdivost a nerozšiřoval obsah, který ubližuje lidem.
Granatová po zveřejnění článku, že zemřela, napsala na Twitteru, než účet změnila na neveřejný: „Není nad to, probudit se s podvrženým článkem o své smrti. Všem - daří se mi dobře.“
Fake news has been circulating on social media that the first volunteer in the Oxford vaccine trial has died. This is not true! I spent several minutes this morning chatting with Elisa Granato via Skype. She is very much alive and told me she is feeling “absolutely fine” pic.twitter.com/iWAtYaSkRZ
— Fergus Walsh (@BBCFergusWalsh) 26. dubna 2020
Zprávu vyvrátil i reportér BBC Fergus Walsh, který s Granatovou mluvil po Skypu: „Je naprosto živá a řekla mi, že se cítí zcela dobře“.
V Británii budou testovat vakcínu proti koronaviru v tajné laboratoři
Elisa Granatová byla jedním z prvních dvou britských dobrovolníků, kteří se zapojili do první fáze testů. Při té se zjišťuje, zda nemá látka vedlejší účinky. Podává se zdravým lidem.
Kdo stál za podvrženým textem, není jasné. Mohlo jít o odpůrce očkování, ale nelze vyloučit ani nekalý konkurenční boj, protože firmy do vývoje vakcín vkládají miliardy.
Vakcína se bude vyrábět ještě před završením testů
Britové, kteří se obávají druhé vlny epidemie covid-19, se snaží testy všemožně uspíšit. Také se snaží zavčas zajistit dostatečné množství vakcíny. Testy látky ChAdOx1 nCoV-19 by měly být ukončeny v září. V té době by však měla být očkovací látka už ve výrobě, uvedl server Business Insider. Bude ji už před ukončením testů vyrábět Indický sérologický institut, který ročně vyrobí 1,5 miliardy dávek různých očkovacích látek.
„Než začneme s výrobou, nebudeme čekat na výsledky zkoušek, které skončí v Británii v září,“ uvedl ředitel institutu Adar Punawala. „Rozhodnutí je na naše náklady a na naše riziko začít s výrobou, abychom měli dost dávek, pokud budou klinické testy úspěšné. Usilujeme o to vyrábět čtyři až pět milionů dávek měsíčně během prvních šesti měsíců, a pak na základě úspěšných testů bychom mohli zvýšit produkci na deset milionů dávek měsíčně.“
Dodal, že cílem není zisk za každou cenu. „Udržitelná cena by měla činit asi tisíc rupií (něco přes 300 korun).”
V Británii zahájili první testy vakcíny na lidech, chystají je i v Německu
Indický sérologický institut je tak další firmou, která jde při vývoji a výrobě vakcíny do rizik, jako to dělají i mnohé jiné firmy a vlády, jež nalévají miliardy do vývoje vakcíny a stavby linek na jejich výrobu. Podle agentury Reuters přitom uspěje jen malé procento vakcín. Většina neprojde klinickými zkouškami.
Sarah Gilbertová, která vede vývoj vakcíny v Oxfordu, uvedla, že do 11. září by se mohlo prokázat, zda bude látka účinná. Doufá, že bude: „Myslím si, že je tu vysoká šance, že bude fungovat na základě toho, čeho jsme dosáhli v minulosti s tímto typem vakcín.“ Jde o vakcínu, kdy se do adenoviru vnese část genetického kódu koronaviru, aby si proti němu tělo vyvinulo vlastní obranné látky.