Článek
„Covidpas mohou získat lidé, kteří už nákazu prodělali, nebo na základě negativního testu nebo očkování,” uvedl eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Dokument, ať už v digitální, nebo klasické, papírové podobě, by měl zároveň rozlišovat, zda bude člověk očkovaný vakcínou schválenou Evropskou lékovou agenturou (EMA), či nikoli.
„Přicházíme s návrhem a bude na diskuzi členských států, jak se k němu postaví. Obecně si myslím, že by všechny státy měly uznávat očkování látkami schválenými EMA, u těch ostatních to je na jejich zvážení,” dodal Reynders.
Návrh Komise doporučuje ručit pouze za očkování výrobců, které schválila Evropská léková agentura. Ti jsou v tuto chvíli čtyři: Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.
Covid pasy by mohly být už v květnu
Přesnou podobu covidových pasů, které mají sjednotit protiepidemické podmínky pro cestování ideálně ve všech unijních zemích, teď proberou europoslanci.
Pas ano, ale diskriminace ne
Zda bude Česko uznávat jako dostatečné pro příchozí i vakcíny, které neschválila EMA, zatím podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) není rozhodnuto. „Je to na další jednání, hlavně s ministerstvem vnitra a zdravotnictví. Osobně bych ale upřednostňoval, abychom uznávali vakcíny, které jsou registrované u EMA,“ řekl Petříček.
Pasy by podle něj měly začít fungovat už do léta. „Bude to dočasné řešení, a to do doby, než WHO (Světová zdravotnická organizace) konstatuje, že pandemie skončila. Pak bychom se měli vrátit k normálním podmínkám cestování,“ dodal.
Návrh Komise projedná Evropský parlament a podle všeho se tam o něm povedou tvrdé diskuze. Konkrétně právě o tom, zda pro bezproblémové cestování mezi členskými zeměmi bude stačit jakékoliv očkování proti covidu, ale jen těmi preparáty, které už schválila EMA.
Vakcína jako klíč k cestování. Očkovaní turisté se mnohde vyhnou karanténě
Část evropských zemí totiž už očkuje nebo hodlá očkovat své občany i ruským Sputnikem V nebo čínským Sinopharmem. Tito naočkovaní by tak podle návrhu před cestou stejně museli na covidový test.
Sputnik a Sinopharm vs. EMA
Použití ruské vakcíny Sputnik V schválilo v rámci Evropské unie pouze Maďarsko, které nečekalo na schválení Evropské lékové agentury. Vakcíny má k dispozici také Slovensko, které je ale zatím pouze testuje, ale ještě s nimi nezačalo očkovat.
Je úlohou EMA, aby určovala, které preparáty jsou bezpečné a mají dostatečnou účinnost.
V rámci zbytku Evropy Sputnikem očkují především na Balkáně – v Srbsku, Bosně a Hercegovině a Severní Makedonii. Přibližně šest tisíc dávek vakcíny dostala od Srbska Černá Hora a Sputnik V schválilo také Moldavsko, které vyčlenilo peníze na nákup zhruba 340 tisíc dávek, nicméně vinou politických pří se v zemi touto látkou ještě neočkuje.
Zeman prosazováním Sputniku zastupuje ruské zájmy, tvrdí senátor Fischer
Čínská vakcína od Sinopharmu se zatím k očkování používá v Srbsku, Bosně a Maďarsku. Další evropské státy její zakoupení zvažují.
Schvalovacím procesem evropské lékové agentury z těchto vakcín zatím prochází pouze ruský Sputnik. Čínský Sinopharm podle údajů z 9. března dosud nepodal k EMA ani žádost.
Podle místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji (za Piráty) je podmínka schválených očkování v pořádku. „Považuji to za naprosto správné. Je úlohou EMA, aby určovala, které preparáty jsou bezpečné a mají dostatečnou účinnost. Aby se na základě toho dala dělat nějaká opatření,” řekl Novinkám.
Podmínky, aby zelenou pro cestování dostaly jen vakcíny schválené EMA, podporuje i jeho kolegyně z Evropského parlamentu Martina Dlabajová (nezávislá za ANO): „Pokud by certifikát měl takový záznam obsahovat, tak jedině informativně nebo pro potřeby příslušného členského státu,” odpověděla Novinkám.
Ve hře je také to, že by covidový pas nesloužil pouze jako propustka pro cestování, ale například také do muzeí, do sportovních zařízení nebo na koncerty. Obdobně funguje už nyní v Izraeli. „V tom směru se přikláním k tomu, aby o jeho dalším využití rozhodoval každý stát samostatně. Určil, kam a za jakých podmínek lze pas využít, zhodnotil všechna rizika,” říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.
Očekává se, že na co nejrychlejší přijetí jednotných podmínek pro cestování budou tlačit zejména středomořské země, jejichž ekonomika je do velké míry závislá právě na turistickém ruchu.