Co se děje s tisíci letadel, která nemohou létat

Po celém světě je kvůli dopadům koronaviru na cestování teď podle výzkumné společnosti Cirium odstaveno více než 16 tisíc letadel určených pro osobní přepravu. To představuje nebývalý tlak na finance leteckých společností.

Náhle se prioritou na letošní rok stalo nalezení správného místa a podmínek pro odstavení 62 procent světové flotily a udržení těchto letadel v letové způsobilosti.

Letadlo nejde jednoduše oprášit a poslat zpátky do provozu. Při odstávce je třeba spousta práce a pozornosti, od údržby hydrauliky a systémů řízení letu až po ochranu před hmyzem a volně žijícími zvířaty. Pak je tu vlhkost, kvůli které mohou některé části korodovat a která může poškodit interiér. I když stojí na vzletových drahách, mají letadla obvykle plnou nádrž, aby se zajistilo, že s nimi nebude vítr hýbat a nádrže díky lubrikaci zůstanou chráněny před poškozením.

„Nikdo nečekal, že bude potřeba takový rozsah ochrany,” říká Anand Bháskar, generální ředitel společnosti Air Works, která se zaměřuje na opravy a údržbu letadel. Současnou situaci označil za logistickou noční můru.

Počet letadel v provozu je podle Cirium teď nejnižší za 26 let. Správa tak velkého počtu letadel je velký problém pro odvětví, které je v krizi. Aerolinky po celém světě snižují kapacity téměř na nulu, nebo nelétají vůbec. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) varovalo, že příjmy od cestujících mohou letos klesnout o více než 300 miliard dolarů (bezmála osm biliónů korun) a že je ohroženo 25 milionů pracovních míst.

Aerolinky hledají místo pro svá letadla na letištích nebo v zařízeních pro dlouhodobé odstavení na suchých místech, jako je australské vnitrozemí a Mohavská poušť v USA. Společnost KLM má více než 200 letadel na amsterdamském letišti Schiphol, u bran i na přistávací dráze seřazené podle velikosti a typu a tak, aby byl zajištěn dostatek prostoru pro jejich odtažení v případě údržby.

„Schiphol je přecpaný,” upozornila manažerka KLM Annemiek Cornieljeová. „Bohužel ne cestujícími, ale mnoha letadly zaparkovanými na rampě a také na vzletové dráze. Choreografie tohoto smutného a jedinečného pohledu je docela parkovací puzzle,” dodala. Schiphol ale nevybírá žádné parkovací poplatky.

Právě poplatky za odstavení letadel se liší od letiště k letišti. V Indii parkování může v případě velkého letadla činit až 1000 USD (přes 25 500 Kč) za den, uvádí konzultační společnost Martin Consulting. Pro aerolinky s flotilou 250 letadel to i při slevě znamená 12,5 milionu amerických dolarů za šest měsíců odstávky. IATA požádala vlády o snížení poplatků za parkování, které obvykle činí méně než dvě procenta ročních výnosů letiště. Za současných podmínek by tyto poplatky mohly být pro některé aerolinky zničující.

Etihad Airways uvádí, že jeho technici nepřetržitě pracují na údržbě odstavených letadel. Práce zahrnují spouštění motorů, překontrolování systémů řízení letu a zakrytí senzorů a motorů kvůli ochraně vnitřních systémů před pískem a prachem. Kolem 200 zaměstnanců denně čistí kabiny.

Pozornost vyžadují také pneumatiky. Podle Qantas Airways je potřeba protočit kola u všech letadel, a to buď tažením stroje po asfaltu nebo je protočit po vytažení do vzduchu, a to každý týden až dva, zatímco se do podvozku nalije hydraulická kapalina na ochranu proti korozi. Do motoru pak společnost dává obrovské sáčky s oxidem křemičitým pro absorpci vlhkosti.

Qantas má svá letadla na letištích v Austrálii. Místní klima je mnohem vhodnější pro jejich skladování ve srovnání s velkou částí Asie, kde je vysoká vlhkost a kde hrozí tajfuny.

Náročným úkolem u zaparkovaných letadel jsou brzdy, které mohou do 24 hodin začít ztrácet účinnost, jak upozornil viceprezident pro pozemní operace Finnairu Jukka Glader. Každé letadlo musí mít za koly deset až 12 klínů, které je musí udržet v dané poloze.

Finnair musel objednat pro svá odstavená letadla 500 dřevěných klínů z místního truhlářství. Finnair také každých 14 dní znovu připojí baterie letadla a jednou měsíčně je potřeba provést rozsáhlejší kontrolu, která zahrnuje odstranění ochranných krytů, nastartování motorů a kontrolu klimatizačních systémů a systémů proti námraze.

Nezávislý konzultant a bývalý šéf strategie aerolinek Go Airlines India Satjendra Pandej upozorňuje, že dlouhodobé stání má negativní dopad na letovou způsobilost letadel, ať už jde o leteckou elektroniku či o hydraulické systémy.

„Dlouhodobé skladování je specializovaná dovednost a ideální je v suchém a horkém prostředí. Tento aspekt bude nutné přehodnotit, protože v současnosti jsou letadla zaparkovaná na letištích a letových drahách po celém světě,” dodal.