Co může následovat, když padne nouzový stav

Při neprodloužení nouzového stavu by pravděpodobně musely skončit tvrdé plošné zákazy, shodují se oslovení právníci. I přesto však vládě zůstanou méně razantní nástroje, kterými může na epidemii onemocnění covid-19 reagovat.

„Krizová opatření vlády, jako je omezení volného pohybu osob, zákaz provozu obchodu a podobná, skončí, jakmile skončí nouzový stav. Ale ministerstvo zdravotnictví bude moci vydávat opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví,“ řekl Právu právník Jan Wintr z katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

To, že na základě paragrafu 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož prostřednictvím nyní resort zdravotnictví nařizuje za určitých podmínek nosit roušky, nelze vyhlásit plošné zákazy, přiznal už v listopadu ministr Jan Blatný (za ANO), když ve Sněmovně hájil prodloužení nouzového stavu.

„Tato (opatření) mají zpravidla úzkou vazbu pouze na lokální ohnisko a důvodem jejich aplikace musí být skutečná přímá místní souvislost, nikoliv plošná, předběžná nebo preventivní opatření,“ prohlásil ministr.

„A proto například taková opatření, jako plošný zákaz vycházení a podobně, nelze řešit jinak,“ dodal tehdy.

„Pokud bude platit to, co ministr Blatný tvrdil na podzim, tak tato plošná opatření nebude moci dělat,“ připomíná Wintr dřívější argumentaci ministerstva zdravotnictví.

Advokát se specializací na zdravotní právo Ondřej Dostál, z jehož popudu soud zrušil na jaře některá opatření, upozorňuje, že i bez nouzového stavu může vláda život v zemi omezit různými zákony napříč resorty. „Analýza, která by tvrdila, že s koncem nouzového stavu nastane úplné volno, je nepřesná a nepravdivá,“ sdělil Právu.

„Jsou zde pravomoci ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Není to tak, že by ministerstvo nemohlo dělat nic,“ míní. „Poměrně nemalé pravomoci mají krajské hygienické stanice. S tím se dá pracovat zejména na regionální úrovni,“ připomíná.

Omezit školní docházku by pak bylo možné podle něj i na základě školského zákona. A často zmiňovaný problém, který v souvislosti s koncem nouzového stavu zdůrazňují vládní politici, tedy nasazení armády v nemocnicích a so­ciálních zařízeních, by mohl řešit zákon o ozbrojených složkách. Ten podle Dostála uvádí, že o pomoc armády mohou žádat starostové a hejtmani.

Už samotný zákon o ochraně veřejného zdraví, podle nějž v případě epidemií postupuje resort zdravotnictví, přitom dává na první pohled ministerstvu zdravotnictví široké pravomoci jako zákaz nebo omezení styku skupin osob podezřelých z nákazy s ostatními osobami, omezení cestování z některých oblastí, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění či uzavření škol a restaurací. A to za „normální“ situace bez stavu nouze.

Předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve středu přiznal, že právě tímto směrem se budou ubírat kroky vlády v případě neprodloužení nouzového stavu. „Co půjde, tak přepíšeme podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Mohu vám garantovat, že každé takové nařízení bude předmětem soudního přezkumu a může se stát, že celá řada těchto nařízení bude soudem zrušena,“ prohlásil Hamáček.

Zatím je jasné, že bez nouzového stavu určitě není možné udržet zákaz nočního vycházení a omezení pohybu. „To zákon o ochraně veřejného zdraví rozhodně neunese,“ tvrdí Wintr.

Pravděpodobně by neobstály ani další plošné zákazy, jako zákaz prodeje v kamenných provozovnách a poskytování služeb či uzavření sportovišť. Nelze totiž „naroubovat“ zásadní omezení základních práv a svobod pouze na zákon o ochraně veřejného zdraví. Už loni na jaře se v podobném smyslu vyjádřil pražský městský soud.

Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednotlivá ministerstva teprve připravují na variantu neprodloužení nouzového stavu. Neexistenci analýzy, jež by jasně řekla, která konkrétní opatření by kabinet mohl dělat i bez nouzového stavu, právník Dostál kritizuje. „Udivuje mě, že ji vláda dávno nemá. Je to klíčová otázka dneška,“ říká.

Krom tvrdých plošných opatření nouzový stav také vládě umožňuje jednodušší nákupy tím, že úřady nemusí vypisovat zadávací řízení při veřejných zakázkách. Tím ve středu argumentoval ministr vnitra Hamáček. „Rychlý nákup potřebného množství antigenních testů by byl bez nouzového stavu z říše snů. Zákon o veřejných zakázkách to prakticky neumožňuje,“ uvedl.