Cizina, nebo pracovní úřad, řeší pendleři

Podle nového opatření by měli být v příhraničí asi tři týdny, po návratu domů musí do karantény. Řadu z nich odloučení od manželek a dětí děsí. Ti, se kterými Právo hovořilo, kroutí hlavou. Zaznívá i argument, že příhraniční oblasti rozhodně nepatří mezi ohniska nákazy. Horší je to prý v Praze, kam například i dost Jihočechů jezdí za prací.

„Nejsme rozhodně armáda přenašečů, jak se snaží vláda kvůli politickým bodům naznačit. Jsem v Německu zaměstnaný dvacet let. Už jsem zaplatil spoustu peněz do sociálního a penzijního pojištění. Riziko, že bychom virus například z Pasova přivezli, je asi stejně velké, jako když zůstáváme třeba ve Strakonicích. Tohle nařízení nedává vůbec smysl,“ podivoval se nad rozhodnutím Pavel Hutník ze Strakonic, který pracuje v německém Pasově.

Každý den dosud dojížděl z práce domů k rodině – manželce a dvěma dětem. „Budu si muset najít v Pasově ubytování, což nebude jednoduché. Hotely i penziony pomalu končí a ubytovny jsou určeny pro uprchlíky. Nájem bude stát tak 400 eur měsíčně, a to nepočítám kauci. Nejhorší bude ale odloučení od rodiny. S manželkou a dětmi jsem v denním kontaktu dvacet let,“ podotkl Hutník s tím, že celou noc nespal.

„Mám i povinnosti a radosti spojované s fungováním rodiny. Prostě náš život, jako je péče o zahradu, výchova dětí a podobně. Věci, které každý denně řeší. Mohl bych zůstat doma, ale to bych jen živořil. Doufám, že tato opatření velmi rychle pominou,“ konstatoval Hutník. Zmínil, že i pokud se po třech nedělích nebo delším čase vydá domů za rodinou, bude v podstatě v domácím vězení. „Místo abych se staral o manželku a děti, budou mi muset nakupovat,“ posteskl si.

Podle jeho ženy jde o porušení lidských práv. „Nebylo to nikdy v historii kromě válečných konfliktů, aby stát ztěžoval kontakt otců s jejich dětmi. Myslím si, že se musí hrát i na dohody s Bruselem, a tohle je protiústavní,“ zdůraznila.

V jiné továrně u Pasova pracuje další Jihočech, Jan Salát. „Mám dvouletého syna a v naší továrně pracuje 350 lidí z Čech. Teď máme čtrnáct dní pauzu, ale je podle mě je nereálné, abychom si tam všichni našli ubytování. Čekáme také, s čím přijde zaměstnavatel. Je také možné, že se výroba zastaví,“ posteskl si.

Pro podstatnou většinu pendlerů, dojíždějících za prací z jižní Moravy do rakouského pohraničí, případně do metropole, byla středeční cesta poslední. Drtivá většina zůstává doma.

„Dnes ráno tady projelo pár pendlerů, mezi šestou a devátou hodinou byl větší provoz, hodně se na tom podíleli lidé, kteří po delším čase jeli za prací, případně zařizovat si nezbytné věci do práce,“ potvrdil ve středu na hraničním přechodu Mikulov–Drasenhofen jeden z policistů.

„Stěhování? Kdepak, mám rodinu, nejde to. Naštěstí jsme se domluvili a vedení firmy u mě uplatní kurzarbeit,“ řekla Právu mladá žena, která ve středu dopoledne dorazila na hraniční přechod Valtice–Schrattenberg z Rakouska.

Další, jež jela opačným směrem, mluvila podobně. „Jedu naposledy do práce, vyřídit, co je třeba, a končím. Zaměstnavatel mi dává kurzarbeit. Dělám ve zmrzlinárně, nemáme teď co na práci. Jen doufám, že to nebude dlouho,“ dodala žena, která Valticemi projížděla do práce. Právě tento přechod je zatím ještě v provozu, ale výhradně pro pendlery. V noci na čtvrtek tam provoz utichne.

Kurzarbeit, opatření s počátkem v Německu v krizovém období minulého století, je založen na zkrácení pracovní doby. Zbytek mzdy následně zaměstnancům místo zaměstnavatele proplácí stát. Ti, u nichž je zaměstnavatel využil, jsou šťastlivci. Další firmy zvolily razantnější řešení. „V úterý nás všechny pendlery v práci vyrazili,“ uvedl Ondřej Michlovský. Výpověď dostali i lidé, kteří v Rakousku pracovali patnáct let. V dalších podnicích dali lidem výpověď s příslibem opětovného zaměstnání.

Povinnost pendlerů zůstat za hranicemi po dobu 21 dnů se ale netýká všech. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve středu na přání premiéra Andreje Babiše (ANO) v reakci na žádosti německé a rakouské vlády rozšířil výjimky také pro lidi pracující v zahraničí ve zdravotnictví, sociálních službách a integrovaném záchranném systému (IZS).

„Jsou to klíčové oblasti pro zvládání pandemie koronaviru, a proto je nezbytné neohrozit jejich fungování na obou stranách hranice,“ sdělila v tiskové zprávě mluvčí resortu vnitra Klára Dlubalová. Doplnila, že lidé ze zmíněných oborů budou muset na hraničních přechodech předložit jen potvrzení o výkonu zaměstnání ve zdravotnictví či sociálních službách anebo v rámci IZS.

Naopak už nebude potřeba knížka přeshraničního pracovníka ani nutnost zůstávat v zahraničí oněch 21 dnů a rovněž se nemusejí bát, že po návratu do ČR skončí v karanténě.