Čísla mluví jasně. Omezení kontaktu s lidmi funguje

Koronavirus SARS-CoV-2 se již lokálně šíří v komunitách. Epidemiologové tvrdí, že opatření k omezení šíření Covid-19 jsou nejúčinnější právě v rané fázi, kdy je v ohnisku infikováno jen málo lidí.

Nemoc se stává nebezpečnější, čím déle země čeká na provedení různých opatření, šířit se totiž může ještě předtím, než se u infikovaných osob objeví příznaky. Něco takového tvrdě pocítily zejména Čína a Itálie.

Mnoho míst na Zemi na vlastní kůži zažívá růst exponenciální křivky. To znamená, že míra šíření infekce je úměrná počtu infikovaných lidí. Očekává se, že každá infikovaná osoba nakazí průměrně 2,5 člověka, a z nich každý postupně infikuje dalších 2,5 a tak dále a tak dále, dokud nebudou izolováni.

Na obrázku níže, jehož grafika vychází z výpočtů amerického výzkumníka Roberta Signera z Kalifornské univerzity v San Diegu, je znázorněno, kolik lidí nakazíme, když se budeme chovat normálně bez omezování sociálních kontaktů a vycházení, a kolik, když kontakty omezíme.

Pokud jedna osoba přenáší infekci na průměrně 2,5 člověka a každý z těchto 2,5 člověka ji posílá dál dalším 2,5 lidem atd., během 30 dnů by bylo infikováno 406 lidí. A dále by čísla prudce rostla.

Kdyby lidé omezili svou sociální interakci o 50 procent, infikovaná osoba by přenesla virus pouze na 1,25 člověka, a za 30 dní by tak od něj bylo infikováno „jen” 15 lidí.

A pokud by infikovaný jedinec omezil sociální interakci o 75 procent, nakazil by jen 0,625 člověka, což by postupně vedlo k ukončení „přenosového řetězce“.

Všechny tyto výpočty pracují podle Signera s předpokladem, že prvních pět dnů pacient nevykazoval žádné příznaky, ale poté již šel do karantény a nikoho dalšího už nenakazil.

Vzhledem k postupnému skokovému růstu se zdá, že se nemoc Covid-19 šíří nejprve velmi pomalu, ale pak najednou masivně propukne. Dlouho nic a pak náhle vysoké číslo. Jak upřesnil epidemiolog a matematik Adam Kucharski z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine, tento trend také ukazuje, jak důležité je včasné snížení míry infekce.

„Jestliže tedy na počátku propuknutí infikuje každý případ nemoci Covid-19 v průměru přibližně 2,5 dalších a mezi jednou a další infekcí počítáme s intervalem pěti dní, očekáváme, že jeden případ povede k tomu, že 30. dne přibude již 244 nových případů. Řečeno slovy čísel: 2,5^6 (2,5 na šestou) = 244. Pokud dokážeme přenos snížit na polovinu, 30. dne přibudou jen čtyři nové případy,“ objasnil Kucharski podle amerického zpravodajského webu Vox.

Zmíněné číslo 244 tedy říká, kolik nově nakažených přibude při sčítání 30. den. O pět dní dříve (nárůsty se zde počítají po pěti dnech) jich bude jen 162. Od 25. do 30. dne se ale nakazí oněch dalších 244 lidí, což v součtu dává ten výše popsaný výsledek 406 nakažených lidí za měsíc, které v zárodku zapříčinil jeden jediný člověk.

Agentura Reuters připomíná ještě příklad Jižní Koreje, která jinak už šíření nákazy zvládá poměrně dobře. V počátcích se tam ale vyskytl jeden pacient, který byl při mších v osobním kontaktu hned s 1160 lidmi, což vytvořilo nové shluky infekce.

To může být varující – vyhýbání se kontaktu s lidmi (sociální zdrženlivost) je spolu s dobrou osobní hygienou zkrátka naprostý základ.

Covid-19 se nemůže exponenciálně šířit navždy. Existují horní hranice a postupem času si lidé začínají také budovat imunitu vůči nemoci a infikovaní se začínají zotavovat, tudíž existuje přirozený strop. Stejně jako u mnoha jiných ohnisek nemoci nastane pravděpodobně vrchol a po něm bude následovat pokles počtu případů.

Jenže tomu je třeba jít značně naproti – už jen proto, aby mohly stačit zdravotnické kapacity.