Článek
Za nejpravděpodobnější nicméně považují čínští experti indický subkontinent, kde loni panovala velká vedra a lidé i zvířata používali stejné zdroje vody.
Peking se opakovaně snaží zbavit stigmatu, že se pandemie rozšířila z Číny. Čínský Lidový deník na svých facebookových stránkách minulý týden uvedl, že „všechny dostupné důkazy naznačují, že koronavirová epidemie nezačala ve Wu-chanu ve střední Číně.“
„Wu-chan byl místem, kde byl poprvé detekován, ale není to místo, odkud pochází,“ uvedl bývalý hlavní epidemiolog Čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Ceng Kuang. Na tom se shodují mnozí experti, podle nichž tam byl zavlečen. Už v létě se objevila spekulace, že se tam mohl dostal z Je-nanu, kde v letech 2012 a 2013 onemocněli horníci nemocí s podobnými příznaky, jaké má covid-19.
Prvními oběťmi nového koronaviru mohli být v roce 2012 čínští horníci, virus mohl rozšířit institut
To by však nevylepšilo pošramocenou pověst země, Čína proto odmítá, že by nemoc vůbec pocházela odkudkoli z jejího území. Pokouší se dokázat, že tam byla zavlečena. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien na dotaz listu uvedl: „Ačkoli Čína jako první ohlásila případy (nákazy), neznamená to nutně, že virus z Číny pochází. Pokračuje proces hledání původu, který může zahrnout více zemí a oblastí.”
Snaha o důkaz
Čínští vědci z šanghajského Institutu pro biologické vědy už poslali do vědeckého časopisu Lancet článek nazvaný Raný skrytý přenos a evoluce SARS-CoV-2 u lidských hostitelů. Text ještě nebyl recenzován a je otázkou, zda bude někdy v Lancetu publikován, ale mezitím už unikl na veřejnost – zveřejnil ho indický list Deccan Herald. V textu se tvrdí, že nejpravděpodobněji došlo k přenosu SARS-CoV-2 ze zvířat na lidi v Indii.
Trojice vědců se snaží dokázat, že k prvnímu přenosu mezi lidmi nedošlo v Číně, a použili k tomu fylogenetické analýzy. Vycházejí z toho, že původní kmen viru je ten, který má nejméně mutací, jichž přibývá v procesu evoluce. Od něj se odvozují kmeny s dalšími mutacemi. A dále odborníci uplatňují pravidlo, že v místě prvotního výskytu viru bude existovat nejvíce mutací, protože je tam organismus nejdéle, a má tudíž nejvíc příležitostí mutovat. Podle nich uplatněné metody vyloučily Wu-chan jako místo původu nového koronaviru.
Čína se ohradila proti Prymulovu vyjádření, že virus unikl z tamní laboratoře
V textu zahlceném popisy genových sekvencí koronaviru a jejich zdvojování dospěli k závěru, že kmen SARS-CoV-2 (NC_045512) dále označovaný jako (0042) zjištěný ve Wu-chanu není ten s nejmenšími mutacemi.
Česko na nejasném seznamu
Uvedli, že existuje 41 kmenů, kde je méně mutací. Kmen s nejmenšími mutacemi byl detekován v devíti zemích na čtyřech kontinentech – a mezi nimi je i Česká republika.
Dalšími jsou ještě Indie, Austrálie a Spojené státy, což skoro působí, jako by snad byly vybírány státy, s nimiž má Čína aktuálně nějaké spory. Podezření na politickou motivaci ovšem vyvracejí Řecko, Bangladéš, Rusko a Srbsko. Chybět samozřejmě nemůže Itálie.
Záběr je ovšem trochu široký. Ukazuje, že cesta hledání kmenů s nejmenšími mutacemi, aniž by bylo jasné, vůči jakému referenčnímu kmeni se porovnávají, nepřinesla takové výsledky, aby se dalo říci nejen, že virus není z Číny, ale také odkud pochází. Sami vědci přitom přiznali, že neodhalili kořen tohoto stromu mutací, jen se přiklonili k závěru, že původním byl kmen, který označili jako (0001).
Jak se dostat k Indii
Protože tento kmen se objevil na příliš mnoha místech, tak uplatnili druhé pravidlo, že nejpravděpodobnějším místem vzniku nového viru je to, kde je zaznamenáno nejvíce rozdílných mutací. A tím je podle nich indický subkontinent, přesněji řečeno Indie a Bangladéš. Podle nich je statistický význam tak velký, že nemůže být přehlížen.
Dokonce už tuší, jak k tomu došlo. Odvolávají se na informace z Wikipedie, podle kterých byla loni od května do června na indickém subkontinentu druhá nejdelší sucha, což vyvolalo problémy s dostupností vody. „Nedostatek vody vedl divoká zvířata, jako opice, aby se mezi sebou pustila do smrtelného zápasu o vodu, což jistě zvýšilo šanci na setkání lidí a zvířat.“
Za koronavirus nemůžeme, tvrdí Čína a ukazuje prstem na Itálii
Čínští vědci si neodpustili kritiku méně účinného zdravotního systému a špatných hygienických podmínek v obou zemích. „Jak víme, na subkontinentu jsou hygienické podmínky nedokonalé a systém veřejného zdravotnictví méně účinný. Kvůli tomu je představitelné, že se tam mohl virus s příznaky podobnými chřipce šířit několik měsíců, aniž by byl detekován,“ rýpli si vědci.
Deccan Herald v závěru textu připomíná, že indičtí a čínští vojáci se letos střetli nad Ladákem.
V pohraničním střetu s Čínou padlo dvacet indických vojáků, ani se nestřílelo
Důkazy z Itálie
Náhodné nebude ani zmínění Itálie, protože právě tam se objevila studie naznačující, že se v zemi na podzim, zřejmě už v září, objevily u lidí protilátky proti koronaviru. Testovány byly vzorky krve z oddělení pro rakovinu. Ovšem virolog Jonathan Stoye zdůrazňuje, že důkazy jsou slabé, a naznačuje, že by mohlo jít o protilátky proti jiným druhům koronavirů. „Zdá se jisté, že první zaznamenané případy nemoci byly v Číně,” dodal Stoye pro list The Guardian.
V Itálii se koronavirus objevil už loni v září, naznačuje studie
„Čína pořád bojuje s tím, jak se vyrovnat s faktem, že je odpovědná za 'prvotní hřích' při šíření epidemie, a to podkopává všechny její snahy zlepšit si image,“ uvedl Andrew Small z německého Marshallova fondu. „Poslední měsíce ukázaly katastrofický dopad pandemie na mezinárodní veřejné mínění o Číně,” dodal Small pro The Guardian.