Čínský paradox: Růst HDP, pád nadějí

Čínské úřady v lednu oznámily, že hrubý domácí produkt (HDP) země v loňském roce vzrostl o 2,3 procenta. Je to sice nejslabší růst za posledních 44 let, nic podobného ale žádná velká světová ekonomika ani zdaleka nedokázala.

Nejen to: rozdíl v HDP mezi Spojenými státy, aktuálně první ekonomikou světa, a druhou Čínou se scvrkl na asi 6,2 bilionu dolarů oproti 7,1 bilionu v roce 2019. Podle expertů by tak čínská ekonomika mohla předstihnout tu americkou už v roce 2028, tedy o pět let dříve, než se původně předpokládalo.

To dokazuje, že se „továrna světa“, jak se Číně přezdívá, dokázala vypořádat s šířením covidu-19 daleko lépe než její západní konkurenti. Stalo se tak díky růstu průmyslové výroby podporované velkými vládními nákupy a vývozu, který táhly nejen dodávky ochranných pomůcek proti nákaze, ale také prodeje elektroniky jako počítačů či televizí západním spotřebitelům, z nichž velká část byla nucena pracovat či bavit se doma.

Ohromující makroekonomická data jsou ale jen částí příběhu. Tou druhou je sílící beznaděj tváří v tvář rostoucím cenám běžného zboží, raketově stoupajícím cenám nemovitostí a rozvírajícím se nůžkám mezi příjmy občanů v zemi. „Ceny bytů nikdy neklesnou, jsem zoufalý,“ postěžoval si mladý Číňan na webu Bilibili, kde se dají sdílet zprávy v reálném čase. „Tvrdě pracovat prostě nestačí,“ dodal rezignovaně druhý.

Podle institutu E-House Real Estate dosáhl loni poměr mezi mzdami a cenami nemovitostí v Číně nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Megalopole jako Šen-čen, Peking, Šanghaj, Kanton či Chang-čou patří mezi dvacet měst s nejvyšším poměrem mezi průměrnou cenou bytů a příjmy domácností na světě.

Ceny vepřového loni vzrostly o bezmála padesát procent a některé druhy zeleniny v lednu zdražily o více než třicet procent. Není divu, že když Čchen Jü-lu, viceguvernér čínské centrální banky, v lednu oznámil pro letošek „mírný růst“ inflace, rozpoutal na so­ciálních sítích peklo. „Vaříte nás jako žáby, a k tomu na stále silnějším plameni!“ protestoval jeden z uživatelů na síti Weibo. „Mírný růst znamená zdvojnásobení cen!“ ozval se další.

Prohlubující se nerovnost loni nechtěně potvrdil premiér Li Kche-čchiang, když oznámil, že šest set milionů Číňanů (tedy skoro polovina obyvatel země) přežívá s měsíčním příj­mem tisíc jüanů (asi 3300 korun), což sotva stačí na zaplacení nájmu ve středně velkém čínském městě.

„Mladí lidé mají důvěru v ekonomiku do té doby, když se na situaci dívají z hlediska centrální vlády. Jakmile se však vrátí ke svým běžným životům, propadnou depresím,“ poznamenal profesor Si Si-cchan z Vysoké školy ekonomické na Univerzitě Fu-tan v Šanghaji.

„Vracíme se tak k letité otázce: co je konečným účelem ekonomického rozvoje? Dobře vypadající statistiky HDP, anebo spokojenost lidí?“ uzavřel.