Čína tají informace o covid-19, aby vydělala na vakcíně, tvrdí Trumpův poradce

„Jedním z důvodů, proč nás zřejmě nepustili do země a nedali nám data o viru na začátku, je, že se snaží co nejrychleji získat vakcínu a přemýšlí nad tím jen jako nad konkurenčním obchodním soubojem. Je to obchodní záležitost, aby mohli prodat vakcínu světu,” řekl Navaro v televizi Fox News.

Čína ovšem jakoukoli netransparentnost popírá a Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že Čína jí vše sdělovala a ona to předávala hned dál. Americký prezident Donald Trump ovšem kritizuje i WHO jako pročínskou a pozastavil jí podporu.

„My je ale porazíme. My je porazíme díky vůdcovství prezidenta Trumpa,” dodal poradce Navarro s tím, že na očkovací látce pracuje v USA ve spolupráci s místním ministerstvem zdravotnictví hned pět společností.

Dvě - Moderna a Inovio - už zahájily první etapu testů na lidech, kdy zjišťují, jestli nemají vakcíny vedlejší účinky. Na lidech už testují své vakcíny i čínské firmy.

Spojené státy evidují zdaleka nejvíce nakažených i zemřelých s koronavirem na světě. Jejich čelní představitelé přitom opakovaně ukazují na Peking jako na hlavního viníka pandemie, když poukazují na to, že v rané fázi epidemie, jež propukla v čínské provincii Chu-pej, zatajoval některé údaje.

Vakcíny a léky proti covid-19 mohou přinášet velký zisk. Vzhledem k závažnosti situace však mnohé firmy, které je vyvíjejí, už řekly, že na pandemii nebudou vydělávat. Uvedla to třeba společnost British American Tobbaco, Johnson & Johnson nebo GSK a Sanofi.

„Ceny za vakcíny pro světovou populaci budou na neziskové bázi,“ řekl výkonný ředitel společnosti Medicines New Zealand Grame Jarvis s tím, že to platí pro období pandemie. Medicines New Zealand zastupuje na Novém Zélandu velké farmaceutické společnosti včetně GSK a Sanofi.

Jde i o to uvolnit vakcíny pro výrobu v jiných zemích, protože se tak zvýší výrobní kapacity.

V noci na úterý přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, ve které žádá po generálním tajemníkovi organizace, aby se zasadil za „spravedlivý, transparentní, rovný a efektivní přístup a distribuci preventivních nástrojů, laboratorních testů, budoucích léků a budoucích vakcín proti covid-19”.

Cílem je, aby se těchto věcí dostalo všem, kteří je potřebují, a to zejména v rozvojových zemích. Rezoluce Valného shromáždění ale nejsou právně závazné a Rada bezpečnosti OSN se na žádném společném textu zatím neshodla.

Organizace Lékaři bez hranic už na začátku dubna vyzvala, aby na léky, testy a vakcíny proti nemoci covid-19 nebyly udělovány žádné patenty a zabránilo se neférovému profitování na pandemii. Organizace se obrátila na vlády, aby byly připraveny nejenom patentová řízení zastavit a udělené patenty zrušit, ale také přijmout další opatření, včetně regulace cen léků, testů a vakcín.

Kanada, Chile, Ekvádor a Německo už podnikly kroky k tomu, aby bylo snazší udělené patenty na léky pro boj s covid-19 obejít, a to vydáním nucených licencí pro léky, vakcíny a další zdravotnické prostředky pro boj s novým koronavirem.

V Kanadě už prošel prvním čtením zákon C-13 ke koronavirové krizi, který mimo jiné umožňuje v případě národního zájmu, jakým je boj s koronavirem, využívat i patentované léky pro boj s covid-19 bez souhlasu držitele licence.

Podobný krok učinila izraelská vláda, která vydala nucenou licenci na patenty týkající se léků, u nichž zjišťuje, zda budou použitelné proti covid-19. Nucená licence umožňuje využívat v boji proti nemoci i levnější verze léků, které jsou nadále patentově chráněné.

V USA aktuálně lobbisté prosazují zákon, který by prodloužil stávající patentovou ochranu o dalších deset let nad obvyklých dvacet u jakéhokoli „nového nebo stávajícího léku či zdravotnického zařízení či procesu, stroje nebo jeho součástí“. Návrh zákona už představil republikánský senátor Ben Sasse.

Zákon však zahrnuje i rozumný bod, že se to netýká léků a zařízení na boj s covid-19 v době vyhlášeného stavu nouze.

Nezisková společnost EFF, která se v USA zabývá ochranou občanských svobod v digitálním světě, upozornila, že léky i vakcíny jsou do značné části vyvíjeny z peněz daňových poplatníků.

Z balíčku pomoci ve výši dvou bilionů dolarů jdou miliardy na zdravotnické organizace - 995 milionů dostanou Národní zdravotní instituty, z nichž 706 milionů půjde Národnímu institutu pro alergie a infekční nemoci. Dalších 80 miliónů dostane Úřad pro potraviny a léky na vývoj vakcín a 75 miliónů Národní vědecká nadace na výzkum nemoci covid-19.

Podle serveru CNBC půjdou celkem na vývoj vakcín, léků a diagnostiky covid-19 z amerického balíčku tři miliardy dolarů. Využití preparátů by proto neměly blokovat patentové ochrany.

Otázka patentové ochrany se týká i léku remdesivir, který je považován za nejslibnější při léčbě covid-19. Vyvinula jej společnost Gilead, která uplatňuje patentovou ochranu svých produktů ve více než 70 zemích světa. To by mohlo zabránit výrobě dostupných generik.

„Gilead by se neměl na této pandemii obohacovat. Musí se zavázat, že si nebude vynucovat a nárokovat své patenty či jiná exkluzivní práva. V opačném případě by Gilead mohl za remdesivir požadovat jakoukoliv cenu nejen v průběhu současné celosvětové zdravotní krize, ale také v dalších letech. Je to o to víc pobuřující, když vezmeme v potaz, že na výzkum a rozvoj remdesiviru přispěli obrovskou sumou daňoví poplatníci a veřejné instituce,“ uvedla poradkyně Kampaně za dostupné léky Lékařů bez hranic Dana Gillová.