Článek
Sestavování vzpomínkové mapy není pro hygieniky nic nového, tuto metodu práce používali vždy a dávno před koronavirovou pandemií. Je důležitá u jakýchkoli infekčních onemocnění.
„Pohovor s pacienty je v těchto případech klíčový a zjišťování, jaké další osoby mohl případně nakazit, je velice citlivá věc,” popisuje lékařka Renata Ciupek z jihomoravské hygienické stanice. Tato praxe byla běžná dávno před zavedením chytré karantény.
Prymula: Kritikům rozumím, ale chytrá karanténa má smysl
Ta funguje tak, že pracovníci hygieny nejprve člověku oznámí diagnózu, vyptají se na jeho stav, příznaky, pracoviště či lékaře a zeptají se na souhlas s poskytnutím údajů od telefonního operátora, aby mohli pomocí techniky trasovat, kde se nakažený pohyboval, a pomoci sestavit takzvanou vzpomínkovou mapu.
A právě tento okamžik, kdy se pacient dozví, že celý hovor je nahráván, může být více bolestivý než samotná skutečnost, že má infekční onemocnění. Typicky může jít o lidi, kteří mají například utajovaný milenecký poměr, ale i jinak citlivých situací jsou samozřejmě tisíce.
Nefungující chytrá karanténa způsobila chaos na slovensko-rakouské hranici, úřad ustoupil
„Hygienici se v praxi běžně setkávají s případy, kdy se pacient zarazí a další detaily o osobách, s nimiž se setkal, sdělovat nechce, nebo je prostě zamlčí a my se tak o dalším potenciálním šíření viru vůbec nedozvíme,” popisuje svou každodenní praxi lékařka.
Chytrá karanténa musí jít stranou
V takovém případě jde celý systém chytré karantény stranou a nastupuje zaběhnutá hygienická praxe, kdy pohovor probíhá bez nahrávání a výlučně na základě důvěry mezi pacientem a lékařem.
Kolik takových klientů, kteří se nezapojí do systému chytré karantény, ve skutečnosti je, hygienické stanice nesdělují. Nejedná se ale podle nich o ojedinělé případy.
Švýcaři svou chytrou karanténu odložili. Bojí se omezení práv
Pacienti jsou samozřejmě podchyceni a dál se s nimi standardně pracuje, jenom bez sdílení vysoce citlivých důvěrných informací a mobilních dat. „Osoby, na něž nám pacienti poskytnou kontakty, samozřejmě oslovíme a i s nimi pracujeme dál, tak jsme to u infekčních chorob dělali vždycky,” dodává Renata Ciupek.
Hygienici a epidemiologové chytrou karanténu kritizovali už dříve
Na sklonku dubna napsalo šest desítek epidemiologů a hygieniků tehdejšímu náměstkovi ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi, že projekt chytré karantény není v případě nízkého počtu záchytů pozitivních pacientů účinný.
Upozorňovali, že doposud kontakty nakažených dohledávali bez lokalizačních údajů mobilních operátorů. Kritiku však náměstek Prymula odmítl. Na dotaz deníku Právo, zda by se od chytré karantény ustoupilo v případě, že by počet denních záchytů i nadále klesal nebo bychom se pohybovali stabilně na nízkých číslech, odpověděl kategoricky odmítavě.
„To určitě ne. Trend nebude dál sestupný, protože jak se rozvolňují opatření, tak logicky musí dojít k nárůstu. Bylo by ideální, kdyby se vůbec nic nestalo a ta epidemie by spontánně vymizela. Takhle ideální to ale nebude,” sdělil deníku Právo Prymula.
