Čeští lékaři remdesivir navzdory WHO nezavrhli

„Přípravek s léčivou látkou remdesivir stále disponuje podmínečnou registrací, jež platí pro všechny státy EU. Závěry WHO ohledně remdesiviru se bude zabývat příslušná pracovní skupina ministerstva zdravotnictví,“ reagoval na dotaz Práva Kryštof Berka z tiskového odboru MZ.

Ještě před negativním stanoviskem WHO resort zdravotnictví koupil deset tisíc ampulí v říjnu a dalších deset tisíc ampulí léků obsahujících remdesivir v listopadu.

Remdesivir byl nasazen v kombinaci s dalšími látkami na podzim při úspěšné léčbě prezidenta Donalda Trumpa. Ten v minulosti několikrát obvinil WHO z přehnané politizace a Spojené státy z ní následně vystoupily a přestaly platit své příspěvky.

Jde o nemalou částku: jen za dvouleté rozpočtové období 2018–2019 USA přispěly 20 procenty a na účet organizace poslaly 893 milionů dolarů.

„V Česku byl remdesivir doposud podán více než šesti tisícům nemocných, ve FN Motol jich bylo víc než dvě stě. Na základě naší klinické zkušenosti napříč regiony se domníváme, že remdesivir má svoje místo v terapii nemocných s covid pneumonií. Musí k tomu ale být splněna poměrně přísná kritéria. Pak může remdesivir pomoci,“ řekl Právu Tomáš Vymazal, přednosta KARIM, kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny motolské nemocnice.

Žádné změny v léčbě nechystají ani na největší infekční klinice v zemi. „V Nemocnici na Bulovce (NNB) jsme dosud podali remdesivir desítkám pacientů. Léčba probíhá bez komplikací, proto zatím v jeho podávání nic neměníme. Základem léčby pozitivních pacientů je léčba symptomatická, včetně podání kyslíku u těžších případů. Žádný specifický lék na covid-19 nikde ve světě neexistuje,“ připomněla Hana Roháčová, primářky Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí NNB.

Stovky dávek léku s remdesivirem podali lékaři ve FN Brno-Bohunice. „Domnívám se, že je prakticky nemožná situace, že lék vynalezený na léčbu jiné nemoci (eboly, pozn. red.) by byl dostatečně účinný proti zcela novému původci infekční choroby. To by muselo být neuvěřitelné štěstí pro celé lidstvo. Všechny názory lékařů jsou jen subjektivním pohledem, i já věřím, že touto léčbou udělám pro pacienta maximum, ale dokázat to ani to vyvrátit nelze. Většina pacientů s covidem-19 se vyléčí i bez remdesiviru,“ řekl redakci Práva přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.

WHO své doporučení nepodávat remdesivir vydala na základě výzkumu u sedmi tisíc hospitalizovaných. Z něj podle WHO sice nevyplývá, že lék nemá žádný efekt, ale nepřináší důkazy o tom, že zlepšuje vyhlídky pacientů na uzdravení.

„Studie Solidarity, na základě které WHO remdesivir nedoporučuje, nebyla klasickou studií, která by mohla účinnost léku plně prokázat či vyvrátit. Šlo jen o pozorování efektu všech léků, které se používaly v době začátku studie. Jiné, kvalitnější studie efekt remdesiviru prokázaly, co se týče zkrácení délky hospitalizace a trendu k lepšímu přežívání u středně těžkých průběhů,“ připomíná profesor Husa.

Pro společnost Gilead, amerického výrobce remdesiviru, bylo prohlášení WHO nepříjemným překvapením. „Léčivý přípravek je uveden jako standard péče v léčbě hospitalizovaných pacientů s covidem-19 v odborných doporučeních řady důvěryhodných národních organizací. Tato doporučení jsou založena na rozsáhlých důkazech z několika studií, které prokazují klinické přínosy přípravku, zejména ve výrazně rychlejším zotavení, které může odlehčit přetíženým nemocnicím,“ řekl právu Pavel Březina, zástupce společnosti pro ČR.

„Společnost Gilead Sciences je zklamána, že WHO ignoruje tyto důkazy v době, kdy se dramaticky zvyšuje počet případů po celém světě a lékaři se spoléhají na náš léčivý přípravek jako na první a jedinou schválenou antivirovou léčbu u pacientů s covidem-19 se schválením nebo s registrací v přibližně 50 zemích,“ uvedl Březina.

Původně WHO přitom Gilead poskytl vzorky, aby se léku dostalo i lidem v rozvojových zemích.

„Doporučení WHO se opírá zejména o údaje ze studie Solidarity. Přestože Gilead poskytl WHO veškerý potřebný remdesivir pro tuto studii, zejména proto, aby byl zajištěn přístup k léku také v rozvojových zemích, kde většina studie Solidarity probíhala, primární data, která by umožnila lékařům, správním orgánům a společnosti Gilead vyhodnotit kvalitu a spolehlivost průběžných výsledků, nebyla dosud zpřístupněna a nebyla recenzována,“ dodal.