Článek
České zdravotnictví má dostatečné kapacity lůžek, přístrojů i personálu a mělo by na to být připraveno. Na úterní tiskové konferenci to řekli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jeho náměstek, šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Je však nutné zamezit hlavně rozšíření nákazy mezi seniory a lidmi s vážnějšími onemocněními, aby do nemocnic současně nezamířily masy pacientů. „Za pár dní jsme byli schopni vytvořit robustní informační systém, který nám dodává informace o nemoci, ale také modely vývoje. Pomáhá nám v tom, abychom dobře plánovali kapacity nemocnic a byli schopni dobře vyhodnotit vývoj,“ řekl Vojtěch.
V Česku se nakazí 15 tisíc lidí, z toho 3 tisíce do konce března, zní odhad ÚZIS

„Zhruba třetina těch lidí, kteří skončí v nemocnici, je s těžkým průběhem. Nyní vyžaduje plicní ventilaci, napojení na speciální přístroj ECMO (mimotělní plicní oběh) apod. dvacet procent lidí a tento počet je stabilní,“ uvedl Dušek s tím, že se předpokládá podobný průběh i do budoucna.
Cílem je podle něj co nejvíce snižovat tzv. redukční číslo, tedy kolik může jeden pozitivní člověk nakazit dalších lidí. Tento ukazatel podle Duška klesá i vlivem vládních opatření. Nyní by se měl nacházet proti počátečním 2,6 (jeden nemocný nakazil v průměru 2,6 člověka) na 1,84. Zatím nepotvrzený odhad je dokonce 1,2. Přírůstek denních nakažených by pak měl systém při dodržení opatření zvládnout.
Ventilátorů a lůžek je dostatek
Podle předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimíra Černého je momentálně v tuzemsku volných 1679 lůžek intenzivní péče, což je asi 35 procent z celkových 4481 lůžek. Ta jsou ale v současnosti využívána jinými pacienty.
„Česko je na špici zemí EU, co se týče kapacity lůžek intenzivní péče,“ sdělil Černý. Dostatečný je i počet ventilátorů a přístrojů na mimotělní oběh. Ventilátorů je 2080 a využíváno je zhruba 40 procent, navíc se vláda snaží další stovky ventilátorů nakoupit v zahraničí, mj. v Číně.
Respirátory z ČVUT jsou lepší než z Číny, dostanou je speciální oddělení nemocnic

„Z toho jasně vyplývá velký polštář pro případné pacienty,“ míní Černý, který také dodal, že přístrojů ECMO je v Česku 72. Na to je také potřeba dostatečný počet erudovaných pracovníků, ale ani zde podle něj nehrozí krize. K ní by došlo, pokud by v jednu chvíli bylo 30 tisíc nakažených koronavirem. V Itálii se jako klíčový problém ukázal právě nedostatek ventilátorů, Česko jich má na počet obyvatel třikrát víc než právě Itálie.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky

Všichni uvedení se shodli, že není zbytečné řešit jednotlivé nakažené pacienty, nutné je zamezit rozšíření viru mezi nejzranitelnějšími skupinami, abychom nesklouzli do italského či španělského scénáře.
„Je téměř lhostejné, kolik v následujících týdnech bude pozitivních pacientů, protože to je příroda a virus tou populací nějak projde. Je však nutné hlídat, aby to neskočilo do seniorní populace,“ uvedl Dušek s tím, že kromě seniorů jsou velmi ohrožení i lidé například s kardiovaskulárním onemocněním či diabetem.
Mezi nemocnými je v Česku zatím 17 procent seniorů, v Itálii a Španělsku se tato čísla pohybují okolo 50 procent. Cílem je tedy udržet nakaženost seniorů pod dvaceti procenty, abychom vše zvládli a redukovali počet úmrtí a vytíženost zdravotnických zařízení.
Počet obětí v Německu stoupl za den o 31 procent

„Česká republika má teď před sebou velký otazník, kudy půjde, a všichni si přejeme, aby to nebyla cesta Itálie. My půjdeme nevyhnutelně nahoru, ale přejme si, abychom zejména v seniorní populaci nešli italskou cestou,“ uzavřel Dušek.