Článek
„Šarže vakcín AstraZeneca, o které se v této souvislosti mluví, nebyla a není v České republice,“ sdělila ve čtvrtek ředitelka SÚKL Irena Storová.
„Dnes jsme v rámci jednání správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky a v rámci farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) tuto problematiku projednávali. Většina zástupců lékových agentur se zatím k takovým krokům nechystá a ani v ČR aktuálně žádná opatření neplánujeme,“ dodala.
Dánsko a Norsko pozastavily očkování AstraZenekou, jeden člověk umřel a několik jich mělo krevní sraženiny

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nejsou obavy namístě. „Není potřeba tuto nebo jinou vakcínu odmítat. Vše je sledováno bedlivě, kdyby došlo k jakékoliv změně, budou to občané vědět,“ řekl v ČT.
1506 podezření na nežádoucí účinky
I v Česku eviduje lékový ústav podezření na úmrtí spojená s očkováním, přesněji jedenáct hlášení. Všechny ve spolupráci s evropskými úřady SÚKL prověřuje.
Zájem o očkování stoupl. Vakcínu chce 64 procent lidí

Většina případů se podle dřívějších vyjádření šéfky Storové týkala seniorů. Je ale nepravděpodobné, že by se ve větším měřítku jednalo o AstraZeneku, jelikož zhruba 83 procent dosud podaných dávek v Česku je od firmy Pfizer/BioNTech.
S rostoucím počtem naočkovaných přibývá i hlášení na nežádoucí účinky, kterých SÚKL obdržel přes 1500. Nejčastěji si lidé stěžují na horečku, zimnici, únavu nebo bolesti v místě vpichu, horkost, tlak na hrudi (56 % hlášení). Časté jsou i bolesti hlavy, závrať, mravenčení či bolest kloubů a svalů, případně nevolnost a průjem.