České ekonomice hrozí zpomalení nebo recese. Nejohroženější jsou místa v cestovním ruchu

„Česká vláda ve čtvrtek vyhlásila nouzový stav, ve kterém dále omezí veřejné shromažďování. V tuto chvíli pracujeme na revizi naší makroekonomické prognózy. Pokud bychom předpokládali, že opatření na zpomalení šíření epidemie potrvají zhruba dva měsíce, naše prognóza letošního růstu HDP by byla snížena do pásma 1,0 – 1,4  procenta,  uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Původní odhady tuzemských institucí i Bruselu počítaly s růstem tuzemské ekonomiky přes dvě procenta.

Například český exprezident a původem ekonom Václav Klaus v rozhovoru pro Českou televizi nevyloučil, že by Česko mohlo spadnout do recese. Mluvil o takzvané J křivce.

„Já bych čekal, že to spíš nejprve půjde dolů, než to zas začne růst,” řekl. Zmínil těžce zasažený sektor hoteliérství a cestovního ruchu, který má nemalý podíl na HDP. Očekává krachy většího počtu cestovek.

V této souvislosti svaz firem a organizací v cestovním ruchu v pátek oznámil, že se obává ztráty až desítek tisíc pracovních míst a více než 100 miliard korun, volá po úlevách a podpoře státu.

Klaus připustil, že s podobnou situací nemáme historickou zkušenost. Dodal ironicky, že „obdivuje” ekonomy, kteří nyní přicházejí s výpočty, o kolik ekonomika zvolní růst. Podle něj navíc hrozí, že stát v mimořádné situaci začne regulovat tržní síly v ekonomice, což by mohlo brzdit ekonomický růst ještě mnoho dalších let, protože snahy regulovat mají velkou setrvačnost.

„Letošní recese v ČR je den ode dne pravděpodobnější. Nynější stav nouze její pravděpodobnost rapidně zvyšuje. Pravděpodobnost nyní činí zhruba 75 procent. Česká ekonomika totiž minimálně měsíc pojede na půl plynu. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu,” odhaduje ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Deficit státního rozpočtu podle něj ke konci roku bude nejméně 80 až 100 miliard korun, v případě nejhoršího scénáře jako ve Wu-chanu by to bylo přes 300 miliard.

„Vzhledem k šíření a rostoucímu počtu karantén, uzavírání hranic atd. se přibližujeme k rizikovému scénáři. Evropa v první polovině roku bude v mělké recesi. Zpomalení české ekonomiky čekáme pod 1,5 procenta,” řekla Novinkám hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Dopady by podle ní mělo zmírnit očekávané snížení sazeb ČNB, klíčová ale bude doba omezení v souvislosti s tím, jak se bude vyvíjet šíření koronaviru.

Vědci mají rozdílné názory na to, zda epidemii koronaviru dokáže zarazit teplejší letní počasí. I tuhle věc banky v analýzách řeší.

„Jak píšeme, většina epidemií se šířila ve vlnách a ve vlnách i ustupovala. Nejsem odborník, ale virus tu s námi už zůstane a zařadí se do kategorie sezónních virů a můžeme doufat, že do podzimu budeme mít k dispozici očkovací látku. A tentokrát věřím, že proočkovanost vzroste,” dodala Horská.

Vedle cestovních kanceláří, hotelů nebo dopravců dopadnou současná opatření na hospodaření restaurací a barů. Některé hospody například na venkově už předtím balancovaly na hraně přežití.

Ztráty počítají i reklamní a marketingové agentury, protože se ruší veletrhy, výstavy a konference. Bolestivý dopad do peněženky cítí i umělci jako hudebníci, kteří na takových akcích hrají.

„Eventový obor je drasticky zasažen. Stát připravil o práci desítky tisíc občanů na neomezenou dobu. Pro celý obor to prakticky znamená zastavení veškeré činnosti, ztrátu zakázek i zmařené investice,” uvedl Jan Kubinec, předseda České eventové asociace. Stát žádají o pomoc například formou odkladu placení daní a odvodů.

Do potíží by se při delétrvajícím omezení mohla dostat i menší divadla. Pro představu naopak velké scény, jako Národní divadlo, přicházejí na vstupném o desítky milionů korun.