Část pacientů s Covid-19 má poškození mozku

Ačkoli jsou nejtypičtějšími projevy nemoci Covid-19 horečka, kašel a dýchací potíže, u některých nakažených se objevila encefalopatie, což je souhrnný termín pro dysfunkce mozku způsobené různými příčinami. Řadí se tak k dalším méně obvyklým projevům Covid-19, jimiž jsou ztráta chuti a čichu nebo poškození myokardu.

Prvním takovým případem v USA byl 74letý muž, který ve floridském Boca Raton dorazil počátkem března na urgentní příjem s kašlem a horečkou. Protože rentgen neprokázal zápal plic, byl poslán domů. Když mu teplota o den později dále stoupala, rodina ho opět přivezla, protože trpěl dušností a byl zmatený. Lékařům ani nebyl schopen říci své jméno a popsat potíže – ztratil schopnost mluvit. Muž, který trpěl Parkinsonovou chorobou a měl chronické plicní onemocnění, zmateně potřásal rukama a cukal končetinami, jako by měl záchvat. Lékaři měli podezření na Covid-19, které test potvrdil.

Poslední podobný případ je z úterý a týká se skoro šedesátileté letušky z Detroitu, která byla zmatená a stěžovala si na bolesti hlavy. Své jméno nebyla schopna přesně uvést a postupně přestala reagovat. Tomografie pacientky v kritickém stavu ukázala na několika místech otok mozku, přičemž v některých menších oblastech už mozkové buňky odumřely. Diagnostikovali jí akutní nekrotickou encefalopatii, což je celkem vzácná komplikace u chřipky a jiných virových nemocí.

„Způsob napadení a rychlý rozvoj během několika dní odpovídaly virovému zánětu mozku,“ uvedla neuroložka Elissa Foryová. To může naznačovat, že koronavirus SARS-CoV-2 může napadat za výjimečných okolností i mozek.

Podobné případy už zaregistrovali lékaři i v Itálii a v dalších zemích. U některých nakažených zjistili mozkové mrtvice, záchvaty a příznaky encefalopatie a někdy i parestézie (brnění) v končetinách. Někteří pacienti měli ještě před nástupem horečky delirantní stavy, uvedl lékař z univerzitní nemocnice v italské Brescii Alessandro Padovani, který tam otevřel zvláštní oddělení NeuroCovid pro nakažené s neurologickými potížemi.

Podle čínské studie z února se neurologické příznaky projevují většinou u lidí s vážným průběhem nemoci Covid-19, tam byly zaznamenány u 15 procent případů. Naopak u lidí s mírným průběhem byly změny mentálního stavu zaznamenány jen u 2,4 procenta. U 22 procent ze 113 zkoumaných obětí z Wu-chanu se objevila zmatenost a poruchy vědomí.

Neuropatologické příznaky se objevují i u pacientů mladších padesáti let, a dokonce se objevily i případy lidí, kteří byli přivezeni do nemocnice kvůli změnám mentálního stavu, a až později se prokázala nákaza Covid-19. Zpočátku neměli horečku a kašel, což je i případ čtyř starších lidí v Connecticutu, které přivezli do nemocnice s encefalopatií a nakonec měli pozitivní test na Covid-19, i když neměli žádné příznaky.

Podle jedné čínské studie může dokonce SARS CoV-2 vyvolávat selhání dýchacího systému právě proto, že napadá centrální nervovou soustavu. To dělají i jiné koronaviry, ale ne ty příbuzné, které způsobují SARS nebo MERS.

Neurolog Robert Stevens z lékařské fakulty na univerzitě Johnse Hopkinse přiznal, že je to možné, ale nevylučuje, že příčina může být jednodušší: „Může to být dáno nízkou hladinou kyslíku v krvi.“ K té dochází v důsledku selhání dýchacího systému napadeného virem, což vede ke zvýšení hladiny kysličníku uhličitého, jenž má velký dopad na mozek, a vede ke stavům zmatenosti a letargie.

Neuroložka Sherry H-Y Chou z lékařské fakulty v Pittsburghu vede tým, který se zaměřuje na tyto neobvyklé neurologické projevy Covid-19. Vyzývá k urychlenému získání co nejvíce informací, protože je velké nebezpečí, když SARS-CoV-2 napadne mozek: „Když jsou poškozené plíce, můžete připojit pacienta na ventilaci a doufat, že se zotaví. U mozku tento luxus nemáme.“