Článek
Algoritmus fungující na bázi umělé inteligence vytvořili vědci z prestižního Massachusettského technického institutu (MIT). V testech u lidí, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, vykazoval algoritmus úspěšnost 98,5 procenta - a dokonce 100 procent u lidí bez dalších příznaků.
Aby mohli ověřovat svůj nový model nazvaný MIT Open Voice, vytvořili odborníci od dubna do května na svém webu speciální databázi pro sběr zvukových záznamů - konkrétně nashromáždili cca 70 tisíc „exponátů” kašle od 5320 jedinců. Asi 2500 z nich bylo podle vědců nakažených.
Počet instalací eRoušky roste, pozitivních uživatelů přesto ubývá

Na základě algoritmu by tak mohla vzniknout aplikace, schválit by ji však museli regulátoři. „Předpokládali jsme, že osoby s covidem-19, zejména ty jinak asymptomatické, lze přesně rozlišit i pouze díky záznamu cíleného zakašlání před mobilním telefonem pomocí umělé inteligence,” stojí ve studii publikované v odborném časopise IEEE Open Journal of Engineering in Medicine and Biology.
„Způsob, jakým vytváříte zvuk, se mění, když máte covid - i když jste bez příznaků,” uvedl podle zpravodajské stanice BBC spoluautor výzkumu Brian Subirana.
Každodenní kontroly studentů a zaměstnanců?
V praxi by podle studie bylo možné algoritmus využít ke každodenním kontrolám studentů ve školách, pracovníků či u široké veřejnosti, například v hromadné dopravě.
Kašel s rouškou a bez ní. Je v tom extrémní rozdíl

Podobnými projekty se zabývá i řada dalších organizací a univerzit - včetně britské Cambridgeské univerzity. Autoři projektu z Cambridge v červenci oznámili, že dokázali identifikovat nákazu koronavirem podle zvuku kašle a dechu s 80procentní úspěšností.
V srpnu měl tento projekt k dispozici 459 zvukových záznamů dechu a kašle, které univerzitě zaslalo 378 lidí z řad veřejnosti. Laboratoř MIT nicméně, jak už bylo řečeno, pracovala s výrazně větším vzorkem.
Švédové vyvíjejí nosní sprej proti covidu i chřipce

Odborník na umělou inteligenci Calum Chace označil projekt za klasický příklad využití umělé inteligence. „Jde o stejný princip, jako kdybyste do stroje nahráli spoustu rentgenových snímků, aby se naučil detekovat rakovinu,” řekl.
„Je to příklad, kdy je umělá inteligence užitečná... pro jednou v tom nevidím nevýhody,” dodal.