Britové povolí oxfordskou vakcínu ještě do konce roku, má nespornou výhodu

Ve Spojeném království a USA už začali očkovat rizikové skupiny, a to vakcínou od společností Pfizer a BioNTech. Stejnou látkou by mělo brzo začít očkovat i Německo. V úterý informovala americká média o tom, že by v pátek měly místní úřady povolit nouzové použití i vakcíny od společnosti Moderna.

Do hry, byť zatím pouze v Británii, by měla vstoupit také vakcína společnosti AstraZeneca, která vznikla ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. S touto vakcínou ve větší míře počítá i EU včetně Česka.

Vakcína využívá geneticky upravený adenovirus, který způsobuje běžné nachlazení, ale nemůže se množit a nemůže způsobit onemocnění.

Zároveň nemusí být skladována v tak extrémních teplotách, stačí jí klasická lednička.

Když před šesti lety vypukla epidemie eboly v západní Africe, na nemoc zemřelo asi 11 tisíc lidí.

Tým Sarah Gilbertové z Oxfordu se rozhodl, že se musí na další krizi připravit lépe. Začal tedy pracovat na vakcíně, která by mohla být upravována tak, aby dokázala bojovat proti různým nemocem.

Letos tak vědci nezačínali od nuly. Látka prošla standardními výzkumnými etapami, které se kvůli požadované rychlosti překrývaly.

Britská vláda nařídila 27. listopadu regulačnímu úřadu, aby analyzoval poslední várku dat. Podle Gilbertové, která výzkum vakcíny vedla, je „velmi pravděpodobné”, že se touto látkou lidé budou moci naočkovat ještě před koncem roku.

Oxfordská vakcína vykázala nižší míru efektivity než například látka od Pfizeru. Nejnovější testy ukázaly celkovou účinnost 70 procent. Záleží ale na způsobu dávkování.

U lidí, kteří při testování dostali poloviční dávku a až poté plnou, se projevila dokonce 90procentní účinnost. Nejspíše tomu bylo tak proto, že byl imunitní systém látce vystaven postupně.

Ohledně těchto závěrů existují mezi odborníky jisté pochybnosti. Ve skupině, která z testování vyšla „lépe”, totiž nebyli zastoupeni lidé starší 55 let. Podle některých expertů by tak měly být ještě provedeny testy.

Imunolog Andrew Pollard, který testy zkoumal, pochybnosti o vakcíně nemá. Starší lidé prošli testováním také, jen později, a proto nebyli zahrnuti ve výsledcích studie. „Z důkazů, které o imunitní odezvě máme, plyne, že bude nezávisle na věku podobná,” vysvětlil.

Jak uvádí stanice BBC, výsledky jsou tak či onak lepší, než jaké mají vakcíny na chřipku. Ty jsou účinné asi z 50 procent. Navíc je dobré zmínit, že ani jeden z dobrovolníků, kteří se vývoje oxfordské vakcíny účastnili, nebyl hospitalizován.

Věda zatím neumí odpovědět, jak dlouhou poskytne vakcína po očkování ochranu. BBC uvádí, že je možné, že si budou lidé muset chodit pro proticovidovou dávku každý rok, stejně jako je tomu s vakcínou proti chřipce.

Vakcína společnosti AstraZeneca je jednou ze tří očkovacích látek, které předobjednala Evropská unie, a mohla by se tak v případě schválení dostat na začátku příštího roku i k českým pacientům. Česká republika má nasmlouvány i další dodavatele, první dávky vakcíny pro 5000 lidí od společnosti Pfizer dorazí už koncem prosince, zhruba stejné množství by mělo přijít v lednu.