Článek
Johnson na to reagoval varováním, že bude třeba zavést „nelítostná” opatření pro zajištění dostatečného „společenského oddělení”, včetně zrušení vyučování a zákazů shromažďování lidí v barech, restauracích, kinech či divadlech.
Britská armáda proto uvedla do pohotovosti dvacet tisíc vojáků pro případ, že bude třeba nové restrikce vynucovat. Policie by střežila obchody a zásoby by městu mohly dodávat helikoptéry.
Podle Daily Mailu by se mohli občané Londýna o uzavření města dozvědět dokonce jen 12 hodin před jeho uzavřením. I tak zní jeden ze scénářů, ač premiér Johnson zatím tvrdí, že toto opatření není na pořadu dne.
Londýn je označován jako „superrozšiřovač” nákazy, s níž si britské úřady nedokážou poradit. Dosud zde bylo zaznamenáno 953 lidí nakažených koronavirem, což je třetina všech britských případů. Jejich počet je však bezpochyby mnohem vyšší, neboť testování je tragicky nedostatečné a pomalé.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Johnson proto požaduje zvýšení denního počtu testů z nynějších pěti tisíc na 25 tisíc. Problémem je nejen nízký počet testů, ale i jejich pomalost. Testovaní se ale často dozvídají výsledky až za dva dny.
Britský tisk kritizuje i to, že zdravotní sestry jsou nezřídka povolávány do práce ne po 14 dnech, ale již po dvou, třech dnech karantény, pokud jsou u nich příznaky nemoci jen malé.
Nedostatek zdravotních sester se může ještě prohloubit poté, co budou uzavřeny školy, neboť hodně z nich se bude muset postarat o děti a nebudou se chtít vracet do práce.
Itálie hlásí 475 mrtvých s koronavirem za den
Vládní opatření jsou podrobována stále větší kritice, protože byla až dosud váhavá a nedostatečná. Premiér Johnson například ztratil nejméně týden, když odmítl zakázat větší shromáždění lidí či uzavření škol, protože k tomu „nejsou vědecké důvody”. Teď kvůli tomu Británii hrozí osud Itálie.