Británie naléhavě shání sběrače ovoce, chybí síly z východní Evropy

Nedá se dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech.

Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda.

K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.

„Nábor mimo EU se zastavil, takže nám zbyla jen Litva, která ale zavřela hranice, Rumunsko, kde nejsou letadla, a pak Bulharsko. To je teď světélkem naděje," poznamenala šéfka Concordie Stephanie Maurelová.

Ačkoliv Bulharsko omezilo pohyb lidí, pracovníci v zemědělství jsou považováni za klíčovou pracovní sílu, a mohou se tedy po vlasti přesouvat. Potíž je v tom, že většina leteckých společností, které do Bulharska běžně létají, spojení s touto zemí přerušila.

„Bavíme se o pronájmu letadel, abychom sem ty pracovníky dostali,” říká Maurelová. Hodina letu s 229 lidmi stojí podle ní asi 10 000 liber (306 000 Kč). Na cestu ze Sofie do Londýna to vychází na 45 tisíc eur (1,2 milionu Kč), neboli 250 eur (6800 Kč) na osobu. „Když na to dám rezervy a garance, tak musím vědět, že to letadlo vzlétne,” dodává na vysvětlení, proč se k tomu vláda musí jasně postavit.

Některé farmy měly problémy už před krizí, kterou způsobil koronavirus. Napjatá situace na trhu práce - kterou způsobila kombinace brexitu a prosperity zemí ve východní části EU, které jsou tak pro sezonní pracovníky atraktivnější - už vedla k poklesu počtu lidí, kteří do Británie přicházejí sklízet ovoce a zeleninu.

„Kvůli nedostatku pracovní síly už jsme přišli o část farem," upozorňuje Maurelová. ”A skončí kvůli tomu i další. V obchodech pak nebude žádné ovoce ani zelenina. Chřest a fazole začínají v nadcházejících týdnech, okurky začátkem dubna, rajčata jsou celoročně. V květnu je měkké ovoce - jahody nebo maliny; salát máme v zemi od prosince,„ dodává.

Zhruba 98 procent sběračů ovoce loni do Británie přijelo ze zahraničí, většina z Bulharska a Rumunska. Britští pěstitelé se teď obracejí na firmy z pohostinství, aby najali propuštěné zaměstnance. Část z nich je právě ze zemí východní Evropy, ale už nějaký čas žijí v Británii.

„Většinou jsou ještě relativně mladí, nemají pevné vazby a chtějí práci, kde dostanou rozumný plat za přijatelných podmínek,” říká šéf organizace British Summer Fruits Nick Marston. Jeho podnik reprezentuje pěstitele měkkého ovoce a Marston připouští, že toto odvětví vstupuje do bezprecedentní doby.

„Naši zemědělci odvádějí fantastickou práci, v této nesmírně složité době živí národ,” poznamenal britský ministr životního prostředí George Eustice. Říká, že se zástupci odvětví mluví rovněž o jejich problémech s nedostatkem zaměstnanců. „Musíme zmobilizovat britskou pracovní sílu, aby zaplnila mezery a zajistila, že lidé budou mít v letních měsících na stole naše skvělé ovoce a zeleninu,” dodal.