Česká vakcína proti koronaviru? Nulová šance, říká přední biochemik

Ty šance jsou nulové. K dnešnímu dni existuje přes stovku kandidátních vakcín po celém světě, nejméně sedm z nich je v různém stadiu klinického testování, investují se do toho nikoli desítky milionů korun, jak to má být u nás, ale miliardy dolarů.

Na vlastní český výzkum je teď už pozdě a nedává smysl. Navíc cesta, kterou chtějí kolegové zřejmě jít, nedává ani dobrý smysl imunologicky. Zdá se totiž, že ani samotný virus nevyvolává stoprocentní imunitní ochranu, natož pak jeho usmrcená varianta. Proto většina z těch více než stovky dalších přístupů používá rafinovanější způsoby, jak vybudit imunitní odpověď organismu očkovaného jedince.

Znamenalo by to, že stejně budeme potřebovat najít miliardu dolarů nebo dvě na klinické testování ve světě. U nás testovat nelze, nemáme dost potenciálních nakažených a nějakou velkou světovou firmu na výrobu. Doba českých uliček je už za námi.

Tomáš Cihlář je náš přítel a kolega, absolvoval doktorská studia v ústavu, kde pracuji (ÚOCHB AV), znám ho přes 25 let a mnoho let s ním, spolu s řadou mých kolegů, v ústavu spolupracuji. Je to skvělý vědec, velmi milý a laskavý člověk a současně velmi vysoce postavený manažer významné světové firmy. Takových lidí v této zemi moc nemáme. A pak, pracuje ve zcela jiných podmínkách a se zázemím, které u nás prostě není.

Ano, v úterý byl propuštěn do domácího ošetřování první český pacient léčený remdesivirem. A bylo by možná dobré zmínit, že Tomáš Cihlář se osobně postaral o to, aby se ten lék do Prahy dostal.

Ve svém mimořádně nabitém programu se sám sháněl po adrese na ošetřujícího lékaře a osobně zajistil, aby ten lék v době, kdy už firma ukončila program rozšířeného použití remdesiviru, ještě mohl být v Praze použit. To vůbec není samozřejmé.

Remdesivir není vakcína, je to lék, který byl schválen ve Spojených státech k emergency use (nouzovému používání). V Evropě schvalování dosud probíhá. Zdá se, že opravdu významně zkracuje dobu pobytu pacientů v nemocnici a poněkud snižuje smrtnost. Je naděje, že pokud bude používán včas, nikoli až v situaci, kdy je zápal plic rozvinutý, může pomáhat ještě více. Jsem přesvědčen, že v USA se teď bude používat masivně, a Evropa se snad brzy přidá.

Podařila se spousta věcí. V Brně, Olomouci, Praze, Českých Budějovicích a Třeboni máme na vysokých školách a Akademii věd přes 250 dobrovolníků, kteří přerušili svou pravidelnou práci a ve směnách pracují na testování přítomnosti viru ve vzorcích pacientů. Vytvořili jsme za velkých finančních nákladů a hlavně nadšení stovek lidí kapacitu pro zvládnutí nejméně 3500 vzorků denně – to je čtvrtina až třetina celonárodní kapacity.

Také jsme vyvinuli originální postup na izolaci virové RNA, což je krok, který se běžně dělá pomocí komerčních činidel, která ale nyní nejsou k dispozici. Bez tohoto výsledku by dneska spousta laboratoří stála, protože by nemohly testovat. Nyní dodáváme do testovacích laboratoří desetitisíce souprav pro testování týdně, jednáme i o dodání na Slovensko a jinam do ciziny.

Bohužel špatná zpráva je, že ty kapacity nejsou plně využívány. Zatím není vytvořena skutečná testovací strategie, naše kapacity využíváme maximálně z jedné třetiny. Obávám se, abychom naše kolegy při jejich dobrovolné práci v této situaci udrželi.

Moje předpověď je, že ten virus se už vymýtit nepodaří. Zůstane tady s námi, ale stále účinnější léky a pak i očkování z něj udělají prostě jenom další typ otravné chřipky. Musíme vydržet.