Článek
Navíc lidé nemají o celkové situaci penzijní reformy dostatečné informace, špatně se v situaci orientují a o mnohých záludnostech II. pilíře nemají ani tušení.
Podle průběžných informací penzijních společností je zájem lidí o II. pilíř prozatím velmi malý, klienty počítají v jednotkách tisíc. Za necelé první tři měsíce se 6 penzijním společnostem, které II. pilíř nabízejí, nepodařilo přesvědčit ke vstupu ani 20 tisíc občanů.
II. Pilíř – jak funguje?
Demografická situace jasně ukazuje, že poroste počet starobních důchodců, tedy příjemců dávek, zatímco bude klesat počet ekonomicky aktivních obyvatel a to vše v kombinaci s prodlužující délkou dožití.
Základní princip II. pilíře spočívá v tom, že účastníci budou odvádět na sociální pojištění místo 28% nově pouze 25% a ona rozdílová 3% platit místo do společné státní pokladny na svůj vlastní účet u penzijní společnosti.
Na jednu stranu to zní lákavě, jenže jsou tu některá „ale“ v podobě dalších podmínek, o nichž mnozí lidé neví.
Jednou z nich je to že účastník musí připlatit další 2% navíc (snížení čistého příjmu o 2% hrubé mzdy) a že účastník bude mít nižší nárok na starobní důchod, tedy nižší starobní důchod, než kdyby se účastníkem nestal.
„Navíc z II. pilíře nelze nikdy vystoupit, nelze do něj platit jinak, než stanovuje zákon, s penězi nemůže účastník disponovat, nemůže ani část vybrat najednou, neexistují žádné garance za vklady, natož na zhodnocení a čerpání důchodu je vázáno na vznik nároku na starobní důchod – což mohou naši zákonodárci v průběhu let změnit a dále posunovat,“ uvedl Jiří Klaban, člen představenstva ze společnosti Kapitol.
Co lidé chtějí? Svoje peníze zpět, a to výhodněji
Pojišťovna Kooperativa představila výzkum, který ukazuje, co lidé vlastně od spoření na penzi chtějí. Nejdůležitějším aspektem je garance, že se lidem jejich vklady vrátí zhodnocené.
„Garance zhodnocení a návratnost vkladů vyžaduje 85% respondentu, na druhém místě pak je u respondentů důležitá nezávislost na politické situaci a jejich náladě, a to v 78% procentech,“ dodává Klaban.
Lidé se v dané situaci i špatně orientují a mají nedostatečné informace, ve valné většině se při rozhodování spolehnout na doporučení svého pojišťovacího poradce.
Lidé od svého spoření očekávají i dobrou flexibilitu, to znamená, že si své peníze mohou nechat jednorázově vyplatit na konci spoření, nebo možnost vybírat po částech v průběhu spoření. Je pro ně důležitá i možnost si dle jejich aktuální finanční situace platbu buď zvýšit, nebo snížit,“ konstatuje Klaban.
„Z toho výzkumu jsme se načerpali inspiraci a přímo na míru připravili nový produkt, který na rozdíl od jiných má garantované zhodnocení vložených prostředků ve výši technické úrokové míry 2,4 % p. a, připisuje se podíl na zisku, takže například za poslední 4 roky klienti získali každoročně výnos nejméně ve výši 4 %,“ dodává k uvedení produktu Penze s garancí Jiří Klaban.
Na rozdíl od produktů II. pilíře je výhodou flexibilita, díky níž mohou lidé měnit výši pojistného, případně si peníze v průběhu pojištění vybírat nebo dokonce platby přerušit.
„Peníze lze vyplatit i jednorázově, nebo klient může zažádat o výplatu pravidelného důchodu, přičemž si z obou variant může vybrat až na konci pojistné doby,“ vyjmenovává další rozdíly mezi II.pilířem a jeho alternativou.
Nesplníš nároky, neuvidíš z naspořených peněz ani korunu..
Navíc mnozí ani netuší záludnost II. pilíře, o nichž se nemluví. Nesplní-li účastník nároky pro přiznání starobního důchodu, z druhého pilíře neuvidí ani korunu.
"Není vůbec řešena otázka účastníka, který se sice dožije předepsaného věku, ale nebude mít dostatečnou dobu pojištění, což je druhá podmínka pro vznik nároku na starobní důchod. (pro žadatele od roku 2018 je to nejméně 35 let, tedy o deset let více, než doposud). Takový účastník nemá na peníze z druhého pilíře nárok,“ dodává Jiří Klaban.
Ačkoliv si je v II. pilíři spořil, tak se k nim nikdy nedostane, protože nesplní podmínku vzniku nároku na starobní penzi, což je tvrdá podmínka pro čerpání a převedení úspor na penzi. "Takový nešťastník nedostane ani starobní penzi, ani nemůže čerpat penzi z II. pilíře. Úspory se stanou předmětem dědictví po jeho smrti dle podmínek důchodového spoření," míní Jiří Klaban
Systém dále přesně definuje, jakým způsobem v okamžiku vzniku nároku na starobní důchod peníze čerpat. Zákon zná pouze tři způsoby a o všechny se postarají licencované životní pojišťovny - půjde o doživotní důchod, důchod na dobu 20 let, nebo doživotní důchod s pozůstalostním důchodem po dobu 3 let. Jiné čerpání účastníka možné není.
Když jeden z partnerů zemře…aneb kdo dědí?
Za „další výhodu systému“ je považována skutečnost, že prostředky účastníka jsou v případě úmrtí zahrnuty do dědictví. Je však třeba připomenout, že i „dědění“ z II. pilíře má své specifické podmínky.
Např. pokud je dědic účastníkem II. pilíře, dědí se formou převedení prostředků na individuální účet dědice u penzijní společnosti, což bude v případě manželů asi nejčastější situace.
Pokud se vzniku nároku na starobní důchod nedožijí ani děti manželů a budou rovněž účastníky II. pilíře, může se takto snadno stát, že se prostředky budou dědit z generace na generaci, ale nikdo z nich nebude mít užitek.
Pokud se nakonec někdo z dalších generací nároku na starobní důchod dožije, může se těšit na vysoký důchod, jen nesmí zvolit variantu doživotního důchodu a zemřít krátce po zahájení výplaty, protože v takovém případě prostředky zůstanou životní pojišťovně, kam musí účastník prostředky převést ze zákona a požádat o plnění důchodu jednou z předepsaných forem výplaty.
Když II. pilíř nevyhovuje, je tu alternativa..
„Systém důchodového spoření ve II. pilíři má mnoho omezení a tvrdých podmínek, které nás inspirovaly k vytvoření vlastního produktu,“ podotkl k přípravě Penze s garancí Klaban..
Jde o pojistný produkt, který bude umět podstatně více než II. pilíř, přináší nové možnosti a garance, které II. pilíř neobsahuje. „Výhodou je, že na rozdíl od jiných nebude závislý na náladě politiků, kteří ještě před tím, než se penzijní reforma rozeběhla, avizovali, že ji rozhodně v budoucnu změní, přičemž změny, které původně navrhli, už sami několikrát změnili," konstatuje Jiří Klaban.
„U nás si klient si stanoví věk, kdy mu má být zahájena výplata penze, bez ohledu na to, kdy mu vzniká nárok na starobní důchod. Sjedná si pravidelnou platbu pojistného, kterou může kdykoliv v průběhu pojistné doby zvýšit či snížit. Stejně tak může zaplatit mimořádnou platbu, nebo naopak část hodnoty účtu vybrat předčasně," dodává.
O způsobu čerpání z pojištění opět rozhoduje klient, může zvolit jednorázovou výplatu nebo měsíční penzi. V případě penze je to opět klient, který stanovuje počet let výplaty penze.
„Penze tedy není doživotní, ale po stanovenou dobu klientem, přičemž může zvolit výplatu např. do 100 let svého věku. Pro případ, že se klient nedožije celé stanovené výplaty, je penze doplacena přesně podle stanovené doby obmyšleným osobám, které si sám zvolí,“ vysvětluje fungování produktu Klaban.