Hlavní obsah

Ideologizace rodinných sporů: Zapomněli jsme na děti?

Komerční článek

Rodinné právo v Česku se dostává do bodu, kdy zájmy dětí ustupují do pozadí ve prospěch ideologických přístupů a mechanických rozhodnutí soudů. Střídavá péče je mnohdy vnucována bez ohledu na individuální potřeby dítěte, rodičovské kompetence, nebo dokonce na závažné skutečnosti, jako jsou domácí násilí či duševní poruchy jednoho z rodičů.

Foto: Vygenerováno AI

Ilustrační foto

Článek

Právní systém a soudní praxe se podle řady advokátů v posledních letech posouvají k bezbřehé korektnosti, která se snaží o vyváženost práv rodičů za každou cenu. Dítě, jako nejslabší článek, však zůstává stranou. Soudní rozhodování v rodinných věcech často postrádá odborné mezioborové znalosti a citlivý přístup. Výsledkem je situace, kdy děti, včetně těch nejmenších, musí snášet nevyhovující podmínky jen proto, aby byla formálně naplněna rovnost mezi rodiči.

Znepokojivým příkladem je mechanické nařizování střídavé péče u kojenců a batolat. „Dnes se prostě u soudu nemůže říct, že je rodič špatný rodič, ani dokazovat se k tomu nemůže. Ať je tedy rodič dobrý člověk, nebo člověk s poruchou osobnosti (je diagnostikován jako psychopat nebo sociopat), ať je to třeba i člověk odsouzený za pomoc při znásilnění nezletilé, prostě je to kompetentní rodič a má svá práva,“ říká advokátka a zakladatelka fora iuris, prvního pražského sdíleného prostoru pro advokáty, Mgr. Markéta Chudáčková.

Dítě není předmět k rovnému dělení

Dalším extrémem je dle ní i neochota soudů ochránit děti před manipulací ze strany jednoho z rodičů. V případech, kdy dítě pod vlivem nátlaku odmítá kontakt s druhým rodičem, soudy často nereagují, nebo naopak přikazují styk i přes jasné známky traumatizace dítěte. „Neřešené konflikty a právní nejistota vedou k tomu, že ve sporech často vítězí agresivnější rodič, zatímco ten rozumnější raději ustoupí, aby dítěti ušetřil další stres. S nadsázkou lze říci, že dítě má v občanském zákoníku méně práv než ryba v rybníce nebo roj včel,“ upozorňuje Chudáčková na absurdní stav českého rodinného práva.

Problémem je podle advokátky také roztříštěnost systému. Rodinné právo nemá jasnou koncepci, jednotlivé soudy rozhodují rozdílně a opatrovníci dítěte často nejsou dostatečně kvalifikovaní. Role OSPOD je nedefinovaná, což vede k situacím, kdy jejich zásahy spíše přispívají k chaosu než ke skutečné ochraně dítěte.

„Je načase se ptát, zda současný systém skutečně chrání to nejcennější – naše děti. Právo rodičů by nemělo mít přednost před zájmem dítěte. Soudci by měli být odborně vzdělaní v problematice rodinných sporů a mít mezioborový přesah, který jim umožní činit kvalitní rozhodnutí. Jinak se budeme i nadále pohybovat od jednoho extrému k druhému – a ti nejzranitelnější na to doplatí,“ uzavírá Chudáčková.

Josef Pojsl - publicista

Výběr článků

Načítám