Článek
V obytňáku křižuje Českou republiku, fotí se s občany, na sociálních sítích se svěřuje se zážitky z cest, a dokonce si prý i „zatrsal“. Z fotek i videí z jeho cest čiší svého druhu prvomájová atmosféra, případně atmosféra státního svátku, samé slunce, pohoda, vysmátí lidé – potenciální voliči. Jako by drahoty nebylo, svět se nechvěl obavami z třetí světové války, hladomoru, dalšího nástupu covidu nebo něčeho horšího.
V zásadě může leckdo říci, že na tom není nic špatného, protože proč by lidé měli být pořád vycukaní. Však ať si užijí. Jiný by ovšem mohl namítnout, že tak to přece nejde, protože předseda opozice je zaměstnanec lidu, zvolený poslanec, který má chodit do práce, kterážto není na cestách po vlastech českých, moravských a slezských, nýbrž v centru Prahy. Jenže ouha, ono se prý zas tak moc nestalo, protože Babiše vládní koalice vypárovala.
Vypárování je umný politický nástroj, který by se hodil leckomu i v běžném životě. Je potřeba něco vyřídit, nevadí, kolega z konkurence zaskočí, abychom neměli výhodu, že je nás více. Je to, jako by se dohodli hráči hokeje, že utkání je únavné, a tak se bude hrát pro jednou ve čtyřech. Takže vlastně Babišovi, který cestuje v týdnu, kdy má být ve Sněmovně, a ne v týdnu vyhrazeném pro kontakt s voliči, není co vyčíst, protože koaliční poslanec si také mohl odskočit a leccos zařídit.
Být politik, ještě k tomu zvolený, má určitě své výhody. Ještě lepší je ale evidentně být politik opoziční. Odpovědnost mizivá, prostoru ke kritice spousta, jen je třeba dát pozor na aféry. V případě seniora Babiše řídícího obytňák ještě třeba na sražení nějakého jiného seniora, dítěte, pejska či jiné bytosti, na jejíž zranění jsou lidé – potenciální voliči – citliví. Šéfovi ANO možnost jet kampaň i v pracovní době ale kromě bohorovnosti umožnila vládní většina, protože ho bez okolků vypárovala. Aby také ne, v tomto případě ruka ruku myje, párování se může hodit příště zase koaličním poslancům.
Andrej Babiš může do omrzení tvrdit, že jeho cesta není kampaň, ale víme, že kampaň to je, ať se použije jakýkoliv eufemismus, protože politická kampaň je nejen u Babiše vždy permanentní. Vládní koalice se evidentně rozhodla pomoci Babišovi cennou pohonnou látkou, před jejíž hodnotou i momentální ceny benzinu a nafty blednou závistí. Ona pohonná látka je opakování chyby, kterou udělal už bývalý premiér vedoucí koaliční vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslav Sobotka.
Tenkrát premiér nejen pod tlakem veřejnosti Babiše vypároval de facto také. Vyhodil ho z vlády, načež Andrej Babiš mohl vyrazit kolem republiky, protože už nemusel ministrovat na financích. Výsledek byl, že si s ČSSD prohodil roli a ze Sobotky se stal premiér bývalý, jenž později z politiky zcela odešel. Po dalších volbách už ANO nebylo menšinový koaliční partner, ale vládu vedl premiér Babiš, přičemž ČSSD hrála druhé housle. Stávající vláda Petra Fialy jedná tak, že o tom možná nebude kniha O čem sním, když náhodou spím. Tentokrát může Andrej Babiš se svými věrnými sepisovat pokračování nazvané třeba Připadám si, že se mi plní to, o čem sním, i když právě řídím a bdím.
