Článek
Dozvěděli jsme se, že varování odborářů vládě je zbytečné politické gesto. Gazdík se s údivem svěřil, že přece s odboráři mluvil, a měl za to, že se i domluvil. A teď mu oni zpropadení bojovníci za práva zaměstnanců bodají nůž do zad, musí si říkat.
Vyhlášení stávkové pohotovosti? Zbytečné politické gesto, tvrdí Gazdík
Odboráři by mohli argumentovat, že v případě Gazdíka a resortu školství došlo pouze k tomu, že se ministr uchýlil k onomu známému slibem neurazíš. Jinak se ani nedá vykládat Gazdíkovo vyjádření „Minulý týden na jednání školské tripartity jsem informoval, že ve vládních jednáních budu v novele zákona o státním rozpočtu požadovat prostředky na zvýšení platů zejména pro nepedagogické pracovníky“.
Pokud by na to odboráři skočili, museli by být naprosté naivky. Moc dobře vědí, že ministr školství může navrhovat co chce, požadovat na vládě, co chce, ale finální slovo bude mít jeho kolega ministr financí Stanjura, který se už teď nechal slyšet, že příští rok stát opět zasekne sekeru. Zatím se počítá hlavně s navýšením financí pro ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou za KDU-ČSL a ministerstvo obrany vedené Janou Černochovou za ODS. Přidat by ale chtěli všichni. Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem za STAN by rádo nová auta pro policii za miliardu. Peníze navíc chtějí starostové měst a obcí atd.
Míč vykopli pracující na úřadech práce, které nejdříve přehltila agenda covidovo-dotační, teď na ně hodili dávky pro uprchlíky společně s další agendou. Těm asi bude vyhověno minimálně zčásti, argumentovat mohou nejen Ukrajinou. Obrana a vnitro jsou na tom podobně. Učitelé a nepedagogičtí pracovníci, tedy kuchařky, školníci, uklízečky apod., vykonávají práci důležitou, ale je otázka, zdali ještě z koláče hubeného rozpočtu spadnou nějaké ty drobky k obživě. Vzpomeňme ještě zemědělce, kteří se obávají nového systému dotací.
Jurečka: Platy jsme připraveni zvýšit, ale ne o inflaci
Do rovnice přidejme pokračující pomoc Kyjevu. Plán dát dětem do 18 let pět tisíc. Zrušení spotřební daně na benzín a naftu, což je pikanterie, protože ceny jsou po necelých dvou týdnech tam, kde byly, tudíž stát nepomohl lidem, naopak. Sám sobě pomohl od peněz za daně, tudíž bude mít míň pro nás, daňové poplatníky, kteří po právu očekáváme za placení daní od státu služby. Dobrého bohužel pomálu, do rovnice musíme přidat i zdražování potravin, přičemž ministr zemědělství Nekula už vykládá, že by i snížil DPH na potraviny, ale až po válce. Takže opravdu, není moc z čeho brát.
Názor ministrů Jurečky, Gazdíka, premiéra Fialy, že neomezená stávková pohotovost je zbytečné, účelové, politické gesto, může mít několikerý význam. Buď je to volání žíznivého na poušti, který si je vědom svého konce, ale ještě ho naděje neopouští, nebo to je snaha zachovat si tvář před kapitulací vůči ideovým odhodláním šetřit nebo výraz odtržení od reality na způsob pštrosa strkajícího hlavu do písku. Na druhou stranu, alespoň se vyjadřují, byť nemoudře. Faktický výklad je ale jasný. Ještě další zdražování všeho a lid požene do ulic rozhořčení podobně jako vlky z lesa hlad.
Benzin stojí už skoro stejně jako před snížením spotřební daně
V minulosti tomu bylo často tak, že když stávkovala jedna skupina obyvatel, ostatní to nesli nelibě. Teď se situace změnila a propad životní úrovně hrozí napříč společností, proto se není množství požadavků na podporu, úlevy a přidávání co divit. To by si vláda měla uvědomit. V zájmu předejití sociálním bouřím a krizi by měla přehodnotit svůj odpor k plošné podpoře, který má ve svém politickém genetickém kódu.