Článek
V podstatě se to týká těch, a takové případy se už vyskytly, kteří hodlají opakovat neblahou praxi minulosti, o které se obecně ví a málo se stíhala. Tedy, že samozvaní prostředníci vysílají cizince na práci, zpravidla tu, o kterou čeští zaměstnanci nemají zájem, přičemž velkou část mzdy kasírují.
Uprchlíci před válkou, kteří k nám přišli, nic takové potřebovat nebudou. Dosavadní praxe, se kterou se pojí i neblahý „švarcák“, tedy zaměstnávání na živnostenský list, kdy lidé jsou jakože podnikatelé, kteří mají čirou náhodou zakázku každý den od stejné firmy, je a byla vždycky hnus.
Obzvláště se to projevuje nyní, kdy lidského neštěstí různí šmejdi chtějí využít k vlastnímu obohacení a prospěchu. Případy, kdy nebohé uprchlíky někdo u hranic naložil, aby si pak řekl o třeba pět set eur, jsou také už známé. Stejně, jako broušení obchodníků s bílým masem, kteří se snaží využít neštěstí nebohých duší, neznalých místa a jazyka, nahnat je do prostituce. O pofiderních inzerátech nabízejících svobodným a single Ukrajinkám ubytování za „vaření a úklid a jazykový a adaptační kurz“, ani nemluvě. Je to hnus a fujtabjl.
Stejně, jako je hnus a fujtajbl ostrakizace ruskojazyčných, kteří u nás buď budou nově žít, nebo už žijí. Objevily se i takové případy, jako ten, o kterém psalo pondělní Právo, kdy do restaurace v Praze přišla povedená rodinka a začala napadat vedle sedící lidi mluvící rusky. Naštěstí je vykázala rozumná obsluha.
Rodina slovně útočila na rusky mluvící hosty restaurace
Mí přátelé Ukrajinci už mi leccos řekli o tom, jak je za mluvení rusky někdo slovně napadal. Kamarádi učící ve školách či školkách mluvili o radikalizaci dětí s naprostým znechucením a zoufalství s tím, že děti to samozřejmě mají z domu. My dospělí samozřejmě víme, nebo bychom aspoň vědět měli, že lidi bereme a soudíme podle toho, jací jsou, ne, odkud jsou. Je to potřeba, abychom spolu v klidu a míru mohli žít. Chudáci tedy nevinné dětské duše.
Je potřeba si uvědomit, a radikální část veřejnosti by si to měla uvědomit v první řadě, že lidé jsou buď dobří nebo zlí, což záleží na jejich naturelu, ne na jejich pasu. Princip kolektivní viny je nesprávný. Je jen dobře, že veřejně vystupují naši politici a vyzývají, ať se lidé nechovají zle a se záští k jiným lidem, kteří mluví rusky. Zaznělo to za vládu od premiéra Fialy, od ministra vnitra Rakušana, za Pražský hrad to řekl ředitel zahraničního odboru Jindrák. A nebyli a nejsou sami.
Je samozřejmé, že i pro ty, kteří si nedokáží uvědomit, že tak, jako je nikdo nevolá k odpovědnosti za činnost politiků, které oni samotní ani třeba nevolili, ani člověk s ruským pasem žijící v Evropě přece není automaticky vinen. A v neposlední řadě, část lidí z Ukrajiny mluví rusky, i proto jsou oficiální stránky pro uprchlíky nejen ukrajinsky, ale také rusky.
Je nezbytný hluboký nádech a výdech, napočítat do deseti, uvědomit si, že v době krizové pozná se pravá podstata, přičemž její naprosté temno je zneužívání či využívání uprchlíků a ostrakizace a pronásledování nevinných. To vše je proti morálce i základní lidské slušnosti. Řeknu to ještě jednodušeji. Dobře je mír, špatně válka, dobře je zdvořilost, špatně sprostota, dobře je vina vinných a špatně kolektivní vina.