Článek
ANO opět ukázalo, že jestli něco umí, je to politické PR. V duchu motta, že je jedno, jak se o vás mluví, hlavně když se o vás mluví, protože i negativní reklama je reklama, vyrazilo do boje opravdu masivní kampaní. Aniž by člověk byl sympatizantem hnutí Andreje Babiše, musí uznat, že je to profesně kvalitní práce i nápad.
ANO se rozhodlo porazit tezi, kterou razí, že stávající vládě k moci dopomohla velká část médií, která to v očích bývalého kabinetu nemají padni komu padni. Současná vláda a dotčená média by se jistě ohradily, že to tak není, protože přece výhra nad Babišem je výhra demokracie a lidí chytrých nad hloupými, orientovaných světáků nad burany ze zapadákova. Píšu o tom schválně, protože se opakuje historie, kterou známe z minulých let.
Tehdy se nadávalo voličům, když zvolili nesprávného prezidenta, tedy Miloše Zemana, nadávalo se, když zvolili nesprávnou vládu, ať už původní ČSSD, nebo pak ANO, případně těm, kteří si dovolili volit jiné strany než stávající koalici. Jen KDU-ČSL byla brána zpravidla na milost. I teď, s novou kampaní, kde v barvách ANO vystupují lidé z lidu, s běžnými povoláními, slyšíme od „lepších lidí“, že účinkující vypadají prý typicky, tedy údajně nikterak zářně.
Takový přístup je naprosto hrozná ubohost, protože volič je suverén a může si volit, koho chce, a vypadat, jak chce. ANO přiznalo, že billboardy platí a na některých jsou členové, podporovatelé či sympatizanti. Na tom není nic špatného, je to logické, protože člověk politicky indiferentní je málokdy natolik extrovertní, aby se nechal dát na billboard, ze kterého bude jistě mít velká část národa srandu. A také má, dělají se antibillboardy zdůrazňující údajné hříchy bývalé vlády.
Není to volební kampaň, vysvětluje billboardy s Babišem hnutí ANO. Je, řekl úřad
Je to obecně hezká taškařice, která by sama o sobě mohla dát lehce zapomenout na strasti dneška, návrat do zjednodušeného vnímání Babiš, antibabiš a sem tam něco mezitím. Jenže kdykoliv jdeme do krámu pro potraviny, jedeme na benzínku, se strachem otevřeme účet za elektřinu či plyn, pobavený úsměv se vytratí. V tomto ohledu bylo skutečně za Babiše lépe.
Odbory nemusely hrozit generální stávkou, zapřisáhlé covidisty člověk přetrpěl, vytvořené bohatství prokapávalo mezi lid, návštěva restaurace neohrožovala rozpočet na měsíc. Teď jsme na začátku krize, kterou vláda nemůže pořád svádět na válku a Rusko, protože i kdyby to byla pravda, není to řešení. Bylo by to jako stěžovat si jen na covid a nic nedělat.
Středula: Vláda situaci neřeší, může dojít i na generální stávku
Co se naopak od dob ANO nezměnilo, je mírný chaos. Za ANO v době covidu člověk nevěděl, co platí který den, teď zase sledujeme komedii, kdy se nejdříve vláda splete ohledně hranice příspěvku na děti, pak neví, jak ji vypočítat, parlamentní většina si hodí zbytek ministrem Válkem navrženého rušení covidových nařízení až za sporné body, takže se na ně nedostane a lid zvažuje, jestli přes zbrojení a pomoc uprchlíkům se dostane i na něj.
To ale vláda ví, takže teď koumá, jak plošně přidávat a nezradit svou ideologii, což platí hlavně pro TOP 09. Osazenstvu Strakovky ale teď může být lépe, protože její patero vedené PF se může zase sjednotit proti AB, který se se svou suitou nenechal zatlačit do kouta. V domácím kabaretu je zase zábava, ale na smutné krizi to bohužel nic nemění.
Kabinet Petra Fialy svým váháním, na něž nadávají i jeho voliči, Babišovi nahrává tolik, že si jeden říká: „Sním, či bdím.“ Doporučil bych vládnímu týmu studium Vergilia, obzvláště pak slova „Urputná práce vše zmůže“. Lidé opravdu chtějí vědět, jak se jim pomůže. Přídavky na děti nic neřeší, protože pomoc potřebují i bezdětní, mladí, staří, skoro všichni.
Nejen chudnoucí střední třída se ale může pobavit povedenou parodií, jejíhož autora jsem nezjistil, nápad je to ale dobrý a pobaví, takže mu děkuji. Bohužel v dnešní době se zdůrazňuje význam pořekadla, že sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. Pětikoalici bylo za Babiše také lépe, protože bez odpovědnosti mohla radit a kritizovat, což si teď naplno užívá právě ANO.
