Článek
Ctím dokonalost. Těžko překonatelné je vyprávění ruské paní, že nizozemská města jsou plná vyjících psů, které pronásledují nadržení gayové, které nechtějí místní ženské, kterých je navíc (těch ženských) málo a taky ty ženské úchylákům nedají.
Uznale jsem si říkal: velká země, velký výběr kádrů. Včerejšek mě vyvedl z omylu. Máme i my! „Homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi. (V sále se ozývají výkřiky.)“ Kdo říkal, že v naší Poslanecké sněmovně neznají život? Slova poslankyně za ČSSD Pavlíny Nytrové dokazují opak.
Dýchá žhavými problémy, drsnou současností. A co ty výkřiky v sále? To se, představte si, ozvali poslanci a poslankyně, kteří umí odlišit homosexuála od pedofila. Chytrolíni jacísi.
Nytrová zdroj inspirace přiznala otevřeně: jsou to Russkije matěri, u nichž se angažují ty paní z videa o vyjících psech. Matěri sdělují mj., že „minulé úterý v Norsku zabil Nor brutálně ruskou matku z Rostova. V tuto chvíli si Norové rozdělují její tři děti“. Ke zhlédnutí zde.
Sněmovna ve středu projednávala návrh novely zákona vytvořený poslanci z různých stran včetně ČSSD, která by měla umožnit osvojení dítěte partnerky či partnera v registrovaném partnerství.
Palec nahoru si zaslouží zákonodárci napříč politickým spektrem, kteří se loučí rozumu snažili prorazit lepkavou mlhu vypouštěnou řadou debatujících. „Heterosexuální tatínek či maminka, která chlastá, která je na to dítě agresivní, je mnohem horší rodič než ten, který si vezme homosexuálního partnera biologického rodiče.“ To je Jiří Dolejš z KSČM.
„Pro mě je opravdu podstatné, aby to dítě bylo v bezpečí a mělo ty své rodiče, ať je to kdokoli, rádo. A ti rodiče měli rádi to dítě.“ Michaela Marksová z ČSSD.
Marksová později napsala: „Naprosto se distancuji od názorů poslankyně Nytrové týkajících se registrovaného partnerství. Měla by si přestoupit do jiné strany!“ Jako by netušila, kolika lidem promluvila Nytrová z duše, taky členům či příznivcům ČSSD.
Poslankyně Jana Hnyková z Úsvitu, která věcně odůvodnila význam novely, reagovala na argument, že děti, o něž šlo, mohou být šikanovány, a řekla: „Posměšky a šikana v dětských kolektivech můžou mít jakýkoli důvod. Buď je dítě moc chytré, tlusté, nebo brýlaté atd.“
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Děti rostou, a některé nikdy nedospějí. Zachovají si atavistickou zlobu a hloupost, k tomu přidají svrbění sahat jiným do života proto, že si myslí, že ti jiní nejsou normální. Vždyť se nepodobají jim, spasitelům. Takové bytosti lze vypudit ze strany. Ze života stěží.