Očima Saši Mitrofanova: Zapomínání a pálení dobrého bydla

Sedmdesátiletý francouzský filozof Bernard-Henri Lévy vyráží na celoevropské turné se svojí divadelní hrou o Evropě. Respektu řekl, že místo v jeho hře, která bude mít premiéru také v Praze, má i Andrej Babiš. Hnutí ANO je podle Lévyho ve skutečnosti hnutím NE: „NE Evropě, NE kritickému rozumu a osvícenství, NE multikulturním dějinám Prahy, NE odkazu všech evropských velikánů od Erasma po Havla.“

Lévy své obavy formuluje takto: „Duše Evropanů je ohrožená a tím i celá evropská konstrukce. Napadlo ji sobectví a strach. Lidé se semkli okolo národních identit, uzavírají se před každým, kdo není jako oni, a před vším, co jim připadá cizí, což bylo nejvíc vidět během migrační krize. Zřekli se pohostinnosti, odpuštění a spolucítění, které stojí v srdci poválečného usmíření na kontinentu. A volí protievropské strany.“

Z Francie pochází i volání státníka zde. Každý politik přirozeně hájí zájmy své země. Jde o to, aby volení zástupci z různých evropských států dokázali najít shodu. Tváří v tvář zájmům USA, Číny a Ruska by měli posoudit, co je pro život lidí v Evropě příznivější.

Na Macrona už zareagoval lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský zde. Porovnat oba texty může každý čtenář sám. Do vzorku lze přidat také výrok předsedy ODS Petra Fialy „Vadí mi, že se Evropská komise snaží Británii ponížit a odmítá hledat dohodu“, který zazněl po všech vnitrobritských zmatcích s brexitem.

Napadlo mě, jako mnohokrát předtím při jiných příležitostech, že se k věci před neuvěřitelně dlouhou dobou už vyjádřil jiný muž. Dovolím si připomenout několik myšlenek z jeho odkazu.

„Neříkej: Kde jsou ty staré dobré časy? Takové otázky není moudré klást.“ – „Když jsem se rozhlédl pod sluncem, viděl jsem, že běh nezáleží na rychlých a boj na statečných, ba ani živobytí na moudrých, bohatství na šikovných a přízeň na zkušených – o všem rozhoduje chvíle a náhoda.“ – „Pomyslel jsem si: Tímto způsobem Bůh lidi zkouší, aby se ukázalo, že jsou zvěř. Lidi i zvířata čeká stejný osud – jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!“ zde.

S poslední myšlenkou nesouhlasím. Zvířata si pamatují, kde narazila na nebezpečí. Lidé zapomínají, jak bylo zle, a pálí je dobré bydlo, které vnímají jako nedostatečné. Druhá světová válka, kvůli jejímuž neopakování vznikla sjednocená Evropa, je pro mnohé jako starý Řím.

Kazatel však také říká: „Lepší je chudý a moudrý mladík než starý a pošetilý král, který si ani nenechá poradit.“ Naděje?