Článek
Reakce tomu nasvědčovaly. Vyjádřili se nejen zástupci zemědělců a politici, ale také – zrovna dnes – premiér Donald Tusk. „Každý útok ve veřejném prostoru, každá podpora putinovských narativů je vlastizrada,“ řekl tvrdě. Kdybych mohl virtuálně zatleskat, udělal bych to.
Včera, ve středu, jsme měli v pražském Rock Café živou debatu s novinářskými kolegy Lenkou Zlámalovou, Johanou Hovorkovou, Pavlem Šafrem a Markem Wollnerem za aktivní účasti zainteresovaného publika. Lenka se v jednu chvíli zhrozila, že bychom tady mohli mít takovou vládu, jakou je Tuskův kabinet. Odpověděl jsem jí včera a nyní to zopakuji: Kéž bychom někdy takovou vládu měli!
Rozdíl mezi Tuskovou vládou a současným českým kabinetem je v přístupu ke zlu, které existuje tady a teď ve společnosti. Polský kabinet a jeho premiér nenechávají svoje voliče na pochybách, že proti zlu PiS a jeho spojencům, kteří tyto voliče trápili osm let, zakročí bez váhání. Ostatně to slibovali před volbami a právě proto dostali hlasy lidí, kteří je poslali do vlády.
Debabišizaci slibovali před českými sněmovními volbami také budoucí členové pětikoalice. Po převzetí moci se ale začali překvapivě chovat tak, jako kdyby jim nejvíce záleželo na tom, aby nedejbože nenaštvali voliče politických protivníků. Své příznivce, kteří jim zajistili vládnutí a kteří od nich čekali, že proti zlu zakročí, naopak nechali čekat v předsíni, než zajistí péči o příznivce ANO a SPD, aby jim pofoukali bebíčka vzniklá z nezbytných ekonomických řezů amputujících tumory zbylé po Babišově vládnutí.
Není divu, že se včera přihlásila paní z publika (a pak ještě za mnou dodatečně přišla), aby tlumočila postoj svého syna vysokoškoláka a jeho přátel, že je Fialova vláda zklamala a že k příštím volbám nepůjdou. Pro mě z toho vyplývá – už asi postodvacáté –, že vysokoškolské vzdělání v jakémkoli oboru nezaručuje občanskou inteligenci.
Stručně: Nechtějí volit strany současné koalice, budou tady mít Babiše s Okamurou. Zároveň na obranu takovýchto labilních nevoličů chci říci, že vláda jim vůbec nepomáhá pochopit základní věc. Že proti demokratické koalici nestojí demokratická opozice, ale současné a budoucí vitríny pro ruské vlajky.