Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Týdny opačné výchovy

Nikoli jeden, ani dva, ale mnohem více mých známých a kamarádů a také lidí, jejichž existence ve veřejném prostoru je nezpochybnitelná, se v uplynulých týdnech přiznalo ke změně názoru na věc, která se stává stále důležitější pro žití v evropském prostoru. A abych nezůstal v závětří, ke stejné změně se hlásím také.

Foto: Milan Malíček, Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

O co jde? Všichni zmínění i já sám jsme byli zastánci velkorysé migrační politiky, symbolicky řečeno otevřených dveří vůči každému, kdo přichází s dobrými úmysly. Tak jsme ostatně byli vychováni – že máme v jiných lidech hledat především dobré úmysly.

Tento směr výchovy se v Evropě ustálil po zvládnuté transformaci života v období po druhé světové válce. I proto – mluvím teď samozřejmě pouze za ty lidi, které jsem zmínil na začátku, a za sebe – jsme byli zastánci multikulturní společnosti.

Nemohu mluvit za jiné, ale za sebe dodám, že jsem mnohem raději za společnost, v níž spolu žijí lidé různého původu a navzájem se obohacují, aniž by spolu v jakékoli podobě válčili. V tomto ohledu jsem se nezměnil.

V čem tedy nastal obrat? Ve vztahu k obhájcům terorismu, čti Hamásu, kteří se v hojném počtu a opakovaně vyrojili do ulic západoevropských měst.

Ať se sluníčkáři zlobí, jak je jim libo, ale vztah (můj a lidí, které jsem zmínil) k takovým jedincům, kteří obývají stejný prostor jako my, avšak v duši nosí opačné hodnoty, už nikdy nebude otevřený.

Neznamená to, že budu podezřívat každého vyznavače islámu, že podporuje Hamás, ale budu si chtít ověřit, co od něj můžu očekávat.

Demonstrace pro Hamás byly příliš početné a příliš agresivní, aby se pro nás zmíněné neproměnily v týdny opačné výchovy než ta, kterou nám v dobré víře vštěpovali naši učitelé a většinové společenské trendy.

V Česku se muslimové neprojevují tak jako v západní Evropě. Není jich tolik a jsou i podle zpráv BIS umírnění. Tady máme jednak jiné zastánce Free Palestine, zpravidla z krajní levice, jednak odpůrce všeho, co nevyluzuje český „smrádeček, ale teplíčko“ (pro ruský smrad ovšem dělají výjimku).

Levičáci se k moci v nejbližší době nedostanou, nacionalistické šiky teď ale mají největší šanci určovat politiku ve větším měřítku než doteď. Nejbližší příležitostí budou volby do Evropského parlamentu. Nacionalisté budou brojit proti všemu „cizáckému“ a uslyší je i takoví voliči, které by to před 7. říjnem 2023 ani nenapadlo.

Jestliže chtějí v těchto volbách uspět demokratické strany, pak musí hodit sluníčkářství do koše a přijít se srovnatelným programem, ale bez náckovství.

Související témata:

Výběr článků

Načítám