Očima Saši Mitrofanova: Tanečky kolem pitomce

Stačí si připomenout výsledky první i druhé přímé volby prezidenta České republiky. Miloš Zeman tehdy nespoléhal na rozum a charakter lidí, ale na jejich nejhorší pudy. Ta část republiky, která ho vyzdvihla nahoru, nastolila stav, kdy Česko momentálně nuceně civí do prázdna spolu se Zemanem.

Jenže málo platné, co má dělat politik, který ví, že ho rozumní a charakterní lidé dávno prokoukli, a zároveň je puzen povahou nebo nechutí dostat se do basy, a proto potřebuje naplnit Hujerův sen Já to tady vedu? Nemyslím si, na rozdíl od mnoha spoluobčanů, že Andrej Babiš je jedinec s minimální hladinou IQ a sociálních dovedností. Myslím si dokonce opak.

Jeho metody jsou proto pragmatické a účelné. Co vzkazuje veřejnosti například svou návštěvou ve vietnamské prodejně v Olomouci?

Dvě základní věci. Zaprvé že je tady šéf a ostatní musejí poslouchat. Zadruhé že když budou poslouchat, vyjde jim vstříc. Dá například zakoupenou postavičku do Čau lidi. Jinde slíbí, že zařídí to či ono. Třeba rychlobruslařskou halu pro Martinu Sáblíkovou. Že nestojí, to vůbec nevadí. Babiš je přece hodný a stará se. Mnoha voličům to stačí, aby byli dojati, protože se sami považují za tak bezvýznamné bytosti, že vítají každý paprsek pozornosti z horních pater, k nimž vzhlížejí.

Není ale pochopitelné, proč také dvě předvolební koalice považují své voliče za alternativně chytré. Fotografie tří lídrů SPOLU, které se objevily v minulých dnech, připomínají svou okatou strojeností severokorejskou produkci. Ale jsou tam i nápady, které by v zemi Kimů neprošly. Zrodila se například tato fotka, z níž má vyzařovat, že jsou, všichni tři, veselé kopy a tak budou dobře řídit stát.

Pozadu s tou pověstnou lidskou tváří nejsou ani Piráti. Když bude jejich šéf premiér, postačí říct Ťapy ťapy ťap – a všechno bude v cajku.

Opět, pokolikáté už, se mi vybavuje popis společnosti, ve které žijeme, slovy bratří Strugackých z novely Dravci mého století (1965): „Pitomce tu hýčkají, pitomce si starostlivě pěstují, pitomce hnojí a šlechtí... Pitomec se tu stal normou – nechybí mnoho a stane se ideálem, kolem něhož budou doktoři věd plesat rozjásanou besedu.“