Článek
„V případě videí s prezidentem Pavlem nešlo o využití AI, video bylo pouze zručně sestříháno. Umělá inteligence ovšem představuje obrovský problém a takto podvržená videa bude ještě obtížnější odhalovat,“ dodal.
Co to je, nějaké nové strašení? Ne, nové prvky reality. Kotvou, která nás vrátí do zažitých poměrů, je zjištění, že za falešnými videi Petra Pavla stálo Putinovo Rusko. To je až pohlazení po duši. Hle, starý známý hajzl je za tím, nikoli nová, zatím neodhadnutelná síla.
Slovo jednodušší není radno opouštět, protože je v tomto povídání klíčové vedle dalšího pojmu, který na konferenci použila politoložka Eva Klusová.
„Třeba deep fake video se slovenskou prezidentkou Čaputovou, kde ‚oslovuje‘ nejrůznější menšiny, nebinární, LGBT a tak dále, působí velmi věrohodně i díky tomu, že je v malém rozlišení, ale tvář a hlas prezidentky jsou zřetelné. Je to na hranici schopnosti použít kritické myšlení. Zejména senioři nemají v podstatě šanci to rozlišit od reality,“ řekla Klusová.
Ten druhý pojem, který je klíčový vedle jednoduchosti, je tedy kritické myšlení. Jde-li o příjemce informací, představují tyto pojmy dva protipóly.
Na jednom extrému je jednoduchý jedinec, který od přírody není schopen analýzy, a všechno, co se mu poví, bere jako danost. Natož v případech, kdy se mu dezinformace servíruje v podobě zpráv, které vyhovují jeho mentálnímu nastavení.
Druhým extrémem je člověk s výrazně kritickým myšlením, který se za obvyklých okolností nedá opít rohlíkem. No jo, a co když bude rohlík křupavý, voňavý a prodávat ho bude známý a osvědčený pekař? Pak po něm určitě sáhne.
Ovšem do chvíle, než se přesvědčí, že to nebyl rohlík ani pekař, leč pouze výtvor umělé inteligence. Co ale má potom dělat? Omlouvám se za poněkud hrubý výraz, ale žrát se prostě musí.
Zatímco jednodušší jedinec se s novým stavem věcí sžije poměrně snadno, kriticky myslící člověk se bude určitou dobu trápit, ale až informačně zhubne na kost… Co potom?
„Představte si park, řekněme na Karláku, a na každým stromě jeden voják bez disciplíny. Z toho jsem vždycky měl největší strach.“
Švejk jako kdyby předvídal, do jakého chaosu může lidstvo uvrhnout zneužití umělé inteligence. Srandičky, srandičky, ale je lepší připravit se alespoň v myšlenkách, že z toho může být malér.