Očima Saši Mitrofanova: Středověk neskončil

Připomíná to napjaté očekávání obyvatel neagresivní čtvrti, jak dopadne schůzka kápů dvou band, které si dělají nárok na její ovládnutí. Třeba ten východní toho západního naštve tak silně, že dojde ke zničení gangu z východu a daň bude vybírat podle svého chápání práva silnějšího pouze ten ze západu. I to by prý bylo lepší, než kdyby se ti dva dohodli a čtvrť by byla drancována východní bandou za nezájmu západu.

Kdo si myslí, že situace je jiná, ať hodí kamenem. Evropa se tak dlouho kochala vidinou pozemského ráje, v níž musí být šťastný úplně každý, až se ocitla tváří v tvář hulvátství a nenažranosti. Lidstvo znovu ukázalo, že nezvládá žít v lepším světě. Příčina je zřejmá. Svět, v němž by musela být vysoká kvalita života vykoupena vysoce kvalitní a vyčerpávající prací, by nevěděl, co s těmi, kterým nebylo do vínku dáno dost schopností, aby v takovém prostředí přežili.

Proto potenciální kompost nového světa povstal a další pohyb vpřed zarazil. Protože však nemá co nabídnout, požene to plnou parou vzad. Do středověku. Avantgardou, jako obvykle se vším špatným, je už v plné míře Rusko. Harmonogram je osvědčený. Roztříštěnost a izolace spojená s ničením nejdříve migrantů, pak domácích, kteří nevyhovují vládnoucí vrstvě, a nakonec vnitrodruhová řež papalášů.

Má Evropa východisko z této situace? Ano, má. To by ale musela zaznít v pozměněné podobě tato slova:

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy. Máme před sebou utrpení toho nejhoršího druhu. Čekají nás měsíce bojů a útrap. Ptáte se, jaká je naše politika? Vést válku na moři, po zemi i ve vzduchu se vší silou, kterou nám jen Bůh může dát. Vést válku proti monstrózní tyranii, jaká zatím nebyla v temné historii lidských zločinů překonána. To je naše politika.“

Existuje někdo schopný takového projevu? Není zatím k nalezení. Navíc by se syté evropské obyvatelstvo současnému Churchillovi nejspíše vysmálo. Vždyť se přece nic neděje a s Ruskem je možné se dohodnout. Dáme Putinovi Ukrajinu, a když bude moc prudit, tak třeba baltské státy. Hlavně ať my máme zadek v teple.

Počkáme, co bude po 20. lednu. Vždycky někde lítá černá labuť. Třeba dorazí i teď.