Článek
Petr Pavel se snaží být prezidentem všech občanů. Neusiluje o to, aby jednu část společnosti okatě pojmenovával jako méně kvalitní a s druhou se ztotožňoval. Takový styl prohlubuje přirozené napětí v zemi a je v rozporu s rolí hlavy státu, jak ji Pavel chápe.
To je v polistopadové české politice poprvé. Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman se ani nesnažili o to, aby mohli působit jako hasiči sporů uvnitř společnosti. Každý se vymezil vůči jejím vrstvám, které osobně nesnášel. Havel vůči Čecháčkům, Klaus vůči intelektuálům a Zeman vůči všem, kteří mu neříkali, že jeho moudrost je nad jejich chápání.
Pavel i v nedávném projevu v Poslanecké sněmovně zdůraznil, že nevítá příliš velké rozbroje nejen ve společnosti samotné, ale ani mezi jejími politickými zástupci. A dnes řekl, že když se u něj chce objednat Tomio Okamura, ať se ozve a vyloží, jakou chce mít agendu. Havel, jak pamětníci vědí, s extrémem politické scény, který v jeho době představovali komunisté a sládkovci, nejednal.
Přesto není ani nemůže být prezident Pavel v Česku uznáván se stejnou intenzitou, s jakou dává najevo, že chce být v dialogu se všemi. Ona ta jeho všeobecná vstřícnost je tak trochu klamavý manévr. Když potřebuje, říká věci naplno, a to s takovou razancí, že mají ozvěnu daleko za českými hranicemi. Prezidentova vyhraněná pozice ohledně Ruska, Číny, války, kterou Rusové vedou proti Ukrajincům, mu zajišťuje upřímnou nenávist té části společnosti, které říkám dezoláti a chcimíři.
Pavlova přirozená dominantnost už také začala vadit řadě politiků včetně těch koaličních. Připomeňme si chování ústavně-právního výboru Senátu ve věci posouzení Pavlových kandidatur na ústavní soudce.
A nakonec je na síti plno výhrad, které lze označit za vkusové. Prý Pavel nepronáší v parlamentu tak chytré řeči jako kdysi Havel. A že pořád do svých ústních projevů strká éééé a mmmm. Prý to obzvlášť nedobře zní, když mluví anglicky.
Je fakt, že momentálně nemáme prezidenta s dikcí Jiřího Bartošky. A pokud si to někdo ještě vybaví, Havel ráčkoval. Jeho angličtina byla, co si budeme povídat, příšerná i bez ráčkování. Dnes přitom citují od rána zahraniční média Pavlův rozhovor v angličtině, který obsahuje dost chytré body na to, aby se stal breaking news.
Bylo to prostě sto dnů aktivní normálnosti. Za sebe to vítám.