Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Stíne, místo!

Když pozoruji debaty těch, kteří usilují o hlasy voličů, kolikrát mi v hlavě zní něco jako: „Bla bla bla, bla bla bla, kdopak vám dal hlas?“ A pokaždé sám sebe okřikuji, že nesmím být naivní.

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Kde je poptávka, vzniká nabídka. Uchazeč o politickou funkci se musí tvářit, že je stejný jako jeho nejhloupější volič. Jinak sice zachová důstojnost, ale s působením ve velké politice se může rozloučit. Tam, kde jsou velké masy, je největší zastoupení malých hodnot.

Historik a kulturolog Jevgenij Dobrenko, autor vynikajících prací o stalinském období ruské kultury, který je momentálně profesorem Università Ca' Foscari v Benátkách, nedávno zveřejnil rozsáhlé zamyšlení o západním světě. Mimo jiné napsal:

„Zlatý věk kapitalismu je neoddělitelně spjat s demokratizací. Ve skutečnosti je sám produktem demokratizace. A demokratizace proměňuje v politické aktéry a přivádí na historickou scénu obrovské masy lidí vychovaných v tradiční společnosti - málo vzdělaných, ale hluboce vnímajících patriarchální hodnoty, špatně připravených na odpovědnou společenskou činnost a produktivní práci, špatně přizpůsobených modernímu životu, podléhajících rasovým, etnickým, genderovým a jiným předsudkům, zbavených kultury dialogu a tolerance.

Tyto masy lidí, které v moderním světě tvoří drtivou většinu, jsou schopny zničit jakýkoli, i ten nejliberálněji demokratický režim. Přesněji řečeno jsou první, kdo ho chtějí zničit, a usilují o návrat světa do doby temna.“

Ve světové literatuře byl několikrát zpracován motiv střetu člověka s vlastním stínem symbolizujícím zlo. Připomenu dvě díla, která tento námět řeší odlišně. Hans Christian Andersen pojímá svůj Stín jako tragédii. Učenec, který je nositelem dobra, prohrává se svým proradným, prolhaným, ale pro omezence přitažlivým stínem a je popraven.

Ve Stínu Jevgenije Švarce zahání Učenec svoje druhé, odporné do nicoty povelem Stíne, místo! Následně odmítá žít s omezenci a odchází s milující dívkou z města tupců. Třeba do města jiných tupců, ale to už je mimo text této hry.

Situace pro lidi, kteří chtějí zahnat stíny, je o to složitější, že takový stín není jen vnější zlo. Lidé jsou zlí – i dobří. Současně. Kdo to o sobě ví, je odkázán na věčný boj také sám se sebou.

Ale stíny podléhající rasovým, etnickým, genderovým a jiným předsudkům, zbavené kultury dialogu a tolerance, stíny, které touží zničit svobodu a usilují o návrat světa do doby temna, jsou před námi jako na talíři. Obzvláště v době předvolební.

V pátek a sobotu volbou těch, kteří jsou proti temnu, i kdyby nebyli úplně podle našeho gusta, můžeme poručit těm druhým: Stíne, místo!

Související témata:

Výběr článků

Načítám