Článek
„Posílám tento e-mail všem pražským členům, je nás 340. Pokud zítra dostanu alespoň 34 odpovědí, můžeme třeba založit Platformu ‚Za hodnotové ANO‘ :-).“ To je závěr dopisu, který jsem dnes dostal od jednoho z pražských členů ANO. Celý text je zde.
Můj dotaz pánovi se stejným jménem a bydlištěm, zda je autorem, zatím zůstal bez odpovědi. Některé indicie by tady byly, srovnejte formulace v dopisu s postem na FB 8. dubna v 8.43 zde.
Na autorství textu však tolik nezáleží.
Popsat pravdivý stav věcí bez růžových brýlí bývá úkolem politických komentátorů. Za marketing nebo politický aktivismus, neřkuli za dezinformování v zájmu politických stran nebo cizích zemí odpovídají jiní. Tyto profese by se s publicistikou míchat neměly. O to je vzácnější hlas zevnitř politického subjektu, natož tak svérázného jako Babišovo ANO.
„Partajní“ reakci na soupis nepříjemných faktů známe dobře z mnoha případů. V čase se nemění, takže lze použít tuto charakteristiku: „Navíc bude autor obviněn takzvanými vlastenci, kteří klidně sedí v koutě a starají se o zcela odlišné záležitosti, hromadí si peníze, vylepšují si postavení na úkor jiných; ale jakmile se přihodí cokoli podle jejich názoru urážlivé pro vlast, objeví se nějaká kniha, v níž občas zazní hořká pravda, vyrazí pak najednou ze všech koutů jako pavouci, kteří zahlédli mouchu, jež se zamotala do pavučiny, a náhle počnou křičet:
‚Copak se to hodí, tohle vytahovat na světlo světa, tohle ukazovat? Vždyť to všechno, co je zde napsáno, je přece naše – a copak je to správně? Co na to řekne cizina? Koho baví slyšet o sobě špatné mínění? Myslí si snad někdo, že to nebolí? Myslí si snad někdo, že nejsme vlastenci?‘ “
To bylo z Gogolových Mrtvých duší.
Dnes by se to jistě doplnilo výkřiky: „Kampaň! Účelovka! Mafie!“ Duše autora dopisu o stavu ANO však bezesporu mrtvá není. Pálí ho bezzásadovost a absence hodnot, která je vývěsním štítem této formace. ANO se právě chystá na vládní spojenectví s komunisty, případně i s nacionalisty – ale s komunisty v každém případě.
Vždyť podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) „všechny strany, které zvítězily ve volbách, jsou demokratické“. Pomohl by jí výlet do Německa v roce 1933 a do Československa v roce 1946, nebo by zůstala neoblomná?
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Ázerbájdžánské přísloví praví: „Had mění kůži, ne povahu.“ Ať napsal dopis pražským členům Babišova hnutí kdokoli, je jasné, že svlékat kůži demokrata nechce. Odpovědí mu kolegové? Jak dlouho bude smět v ANO zůstat?